V prosinci je možno hubit i mšici krvavou, a to tak, že k patám stromů nasypeme prachové pálené vápno. V něm uhynou i larvy vlnatky krvavé, které se sem vracejí k přezimování.

Po provedení podzimního dezinfekčního postřiku některým z měďnatých fungicidů (kuprikol, champion, kocide) vyčistíme postřikovač a uložíme ho spolu s ochrannými prostředky do suché místnosti, kde teplota přes zimu neklesá pod bod mrazu.

 Průběžně můžeme sklízet zeleninu odolnější proti mrazům, jako je růžičková kapusta, kadeřávek a pórek. Některé druhy zeleniny po prvních mrazech dokonce chuťově zjemní.

 Vytrvalé choulostivější bylinky a keře, jako jsou například šalvěj, rozmarýn, tymián, kadeřavá petržel a yzop, chráníme proti vymrznutí přihrnutím zeminy a lehkým vzdušným krytem z chvojí, případně slámy nebo bílé netkané textilie.

 Základem hnojení ovocných rostlin jsou organická hnojiva. Používáme zpravidla dobře uleželý nebo raději zkompostovaný hnůj, který zarýváme přibližně do hloubky 10 až 15 cm na podzim buď po celé kultivované ploše pod stromy, nebo alespoň v pásech nebo v kolech pod korunami stromů, je-li zbývající plocha zatravněna.

Hnojíme v dávce alespoň 300 až 500 kg na jeden ar každé 3 až 4 roky. Na lehčích půdách je však vhodnější hnojit obrok s polovičními dávkami. Slabě rostoucí porosty hnojíme více.

 Seriál o bylinách: majoránka se od pradávna pěstuje a někdy přechodně i zplaňuje. Nať se sbírá před květem seřezáváním a suší se ve stínu. Při umělém sušení nemá teplota překročit 40 °C.

Droga má kořenitý pach i chuť. Vnitřně se užívá v nálevu při lehkých poruchách neurovegetativního systému, nervové slabosti, při nemocech trávicích orgánů: při nadýmání, průjmech a střevní kolice. Často se též užívá při nemocech z nachlazení. Vhodná je i k výrobě masti na špatně se hojící a zánětlivé rány.