U všech ovocných keřů a stromů provádíme těsně po opadu listů podzimní postřik některým z měďnatých přípravků, například Champion, Kuprikol, Kocide je zvláště potřebný u broskvoní, kde podstatně omezí výskyt kadeřavosti v příštím roce, dále výskyt korových nekróz peckovin a navíc účinně zasáhne i proti suché skvrnitosti listů peckovin.

Postřik provádíme zásadně za suchého počasí, při teplotách nad 7 °C.

 Protože bulvy celeru rostou pod zemí a navíc jsou odolné proti mrazíkům, nechává většina pěstitelů sklizeň celeru až na konec sezony.

Důvodem je i to, že se vlivem dostatku podzimní vláhy bulvy ještě zvětšují. Se sklizní proto nespěcháme, vždyť dobře vyvinuté bulvy se mnohem lépe skladují. Bulvy rycími vidlemi vyryjeme.

Listy v žádném případě neodřezáváme, vždy je lepší je odtrhnout, ponecháme pouze středové srdíčko listů.

Do připravené bedýnky s pískem či rašelinou ukládáme jednotlivé bulvy po zakrácení kořenů, bulvy se nesmí vzájemně dotýkat a substrát by měl zakrývat pouze jejich spodní třetinu.

 Seriál o bylinách: lišejník islandský je rozšířen v Evropě, v Asii a v Americe. U nás se zpravidla vyskytuje na vlhkých lesnatých kopcích mezi mechem a trávou.

Hojně se vyskytuje hlavně v hornatých krajinách na vřesovité půdě. Lišejník je možno sbírat za suchého počasí od jara do podzimu. Suší se ve stínu nebo na slunci, kde se dlouho neponechává, protože mění barvu. Sušení probíhá celkem rychle.

Droga chutná slizovitě a hořce. Užívá se vnitřně v nálevu. 6 gramů lišejníku se přelije čtvrt litrem vroucí vody a ponechá se přikryté 15 minut louhovat. Užívá se při zánětu horních cest dýchacích a bronchitidě, řidčeji také při nechutenství. Ve velkých dávkách působí jako mírné projímadlo.