Důležitost spoření vysvětluje svým dětem 60 % rodičů, pětina (17 %) z nich ale neučí děti hospodařit s penězi vůbec.
Podle expertů je ideálním prostředkem k osvojení dobrých finanční zvyklostí pro děti kapesné. To ovšem dětem nedává víc než čtvrtina (28 %) rodičů, u vysokoškolsky vzdělaných lidí je to dokonce třetina (34 %). Vyplývá to ze zářijového průzkumu Instant Research/ IPSOS.
I když mírná většina rodičů (60 %) vysvětluje dětem, proč je dobré šetřit, pouze třetina své děti motivuje aktivně. Nejčastějším způsobem motivace (22 %) je možnost „přivýdělku“ domácími pracemi, za které děti dostávají drobnou finanční odměnu.
Další oblíbený nástroj, jenž využívá 14 % rodičů, je zvláštní „úrok“ k penězům, které si děti samy naspoří. Na žádných jiných způsobech motivace se rodiče neshodli. Znepokojující je fakt, že celých 17 % rodičů vůbec děti k šetření nemotivuje, ani jim nevysvětluje, proč je dobré spořit.
Rodiče mohou kapesné využít k tomu, aby si děti osvojily základy finanční gramotnosti. Kapesné má totiž především vzdělávací funkci. Děti díky němu pochopí hodnotu peněz a v reálných situacích poznají rozdíl mezi „potřebuji“ a „chci“.
Čím jsou děti starší, tím lépe se díky kapesnému dokážou naučit spořit, neutratit všechno hned a umět si rozvrhnout své osobní výdaje na týden nebo měsíc dopředu.
„Kapesné by nemělo sloužit dětem pouze na přilepšení. Je to hlavně skvělá škola hrou, prostřednictvím níž můžeme děti naučit základní finanční dovednosti. I když je v současné době finanční situace řady rodičů složitá, rozhodně jim doporučujeme, aby alespoň nějaké kapesné dětem dávali pravidelně. Pokud jim kapesné dočasně sníží, děti spíš pochopí vážnost situace a potřebu přemýšlet o tom, za co peníze utratí,“ vysvětluje David Šmejkal z Poradny při finanční tísni.
Děti by si měly finanční návyky osvojovat postupně. Je ovšem dobré finanční vzdělávání zbytečně neodkládat.
Je si toho vědomo také 55 % rodičů, kteří dávají dětem kapesné už na prvním stupni základní školy.
Nejmenší děti nejčastěji dostávají okolo 122 korun na měsíc. S tím, jak děti rostou, přibývá i počet dětí, které kapesné dostávají.
Na druhém stupni je to už 65 % dětí a průměrná výše kapesného se pohybuje okolo 300 korun.
U středoškoláků je průměrné kapesné dvojnásobné, ale téměř polovina (43 %) z nich nedostává žádné pravidelné kapesné.
Z průzkumu dále vyplynulo, že rodiče mají velmi dobrý přehled o tom, co děti s kapesným dělají. Pětina utratí své kapesné za drobnosti, jako jsou sladkosti a drobné hračky.
17 % dětí si šetří na větší věci, jako je sportovní vybavení, značkové oblečení nebo nový mobilní telefon.
15 % dětí si kapesné rozdělí, část utratí za drobnosti, část vynaloží na dárky a část si spoří na větší věci.
Každé desáté dítě si pak z kapesného přispívá na dražší věci, které mu koupí rodiče.
