Po sklizni vyřežeme staré větve rybízu, angreštu a odplozené pruty maliníku.

Rybíz po sklizni ošetříme proti antraknóze a rzi vejmutovkové. Přeštěpované dobře ujaté jádroviny mají zpravidla velkou růstovou intenzitu. Neporušená kořenová soustava zásobuje minerálními látkami rozpuštěnými ve vodě korunu stromů redukovanou hlubokým zmlazovacím řezem.

Kromě včasného vylamování letorostů, obrůstajících na větvích původní odrůdy, je třeba také postupně odstraňovat konkurenční letorosty na roubech nové odrůdy během července. Tím zajistíme správný vývin prodlužujících letorostů jako základu budoucích hlavních větví koruny.

Odrůdy náchylné k hořké pihovitosti (fyziologické skvrnitosti) plodů, jako např. Vanda, Lord Lambourne, Admirál a další. Tyto odrůdy ošetřujeme přípravky s vyšším obsahem vápníku rozpustného ve vodě (přijatelné pro stromy).

 Rané odrůdy mrkve je možně ještě vysévat během července. Jako vhodné  jsou odrůdy s krátkým až středně dlouhým kořenem, např. Jitka, Rondo a Mignon.

Od výsevu do sklizně potřebují vegetační dobu 80 až 95 dní. Pokud je příliš sucho, musíme počítat s pravidelnou zálivkou, jinak se klíčení může prodloužit až na tři týdny. Jinou možností je po výsevu použít přikrytí vysetých záhonů igelitovou fólií po dobu asi pěti dnů.

 Seriál o bylinách: kaštan je původní na Balkánu a v Malé Asii. Pěstuje se ve všech evropských zemích. U nás se vyskytuje zejména ve stromořadích a místy i zplaňuje.

Užitné části jsou hlavně květ, ojediněle kůra a loupané semeno. Sbírá se květ bílý i růžový za suchého počasí. Suší se ve stínu.

Též se sbírají úplně hnědá semena. Dosušují se uměle při teplotě do 60° C.

Droga je bez pachu a chutná silně hořce. Užívá se vnitřně v nálevu při zánětu horních a dolních cest dýchacích, při silném městnání, jež provází křečové žíly, bércových vředech a hemoroidech.