Mohli bychom vést dlouhé diskuze, jestli mají mobily pozitivní přínos nebo negativní. Mohli bychom se přít, jestli to, jak děti mobily využívají, je přínosné či ne. Každopádně dnešní generace mobily používá na každém kroku. Informace a spojení jsou velmi rychlé a mnohdy mohou být důležitým zprostředkovatelem první pomoci nebo jakékoli pomoci v případě nouze.

Dnes však chci upozornit spíše na nebezpečí, které se pojí s neomezeným používáním mobilu. A začnu rovnou na ulici. Určitě jste se mockrát vyhýbali někomu, kdo nekoukal na cestu, ale na displej. Možná i vy sami jste zažili situaci, kdy jste zabráni do čtení sms zprávy vrazili buď do někoho, nebo do překážky na cestě. Přiznejme, že mobil rozptyluje naši pozornost potřebnou na vyhodnocování případných rizik.

A nezůstávejme jenom u dětí. Velké riziko představují maminky, tatínci i ostatní dospěláci, kteří mají na starosti malé děti. Úraz nepočká, až dotelefonujeme. Skoro jakoby spíše číhal na vhodnou chvíli naší nepozornosti. A koukání do mobilu tyto příležitosti poskytuje. Nemusí to být jen venku v provozu nebo na dětském hřišti, může to být i doma. Chvilka nepozornosti, když se děti koupou v bazéně, když je na stole vařící káva, když se malému dítěti podaří strčit do pusinky drobný předmět. Ty okamžiky, kdy se dalo zabránit tonutí, popálení, vdechnutí či jinému poranění, nevrátíme. Dítě musíme hlídat, i když zvoní mobil, i když píšeme zprávu. Zpětně vyhodnoceno, máloco bývá tak důležité, že by to nepočkalo.

Na závěr o mobilech za volantem. Prosíme řidiče, aby se za jízdy plně soustředili na jízdu a dění na silnici a kolem vozovky. A připomínáme rodičům, že mají naučit děti přecházet silnici, až když jsou si jisté, že auto zastaví. Ve školách říkáme, že mají s řidičem navázat oční kontakt, prostě kouknout, jestli o nás řidič ví, popřípadě nám ukáže, že můžeme přejít. A přejít tak bezpečně.