Reprezentační maškarní ples Majáles pořádala Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v třebíčském hotelu Atom.

Mezi hlavní hvězdy patřila Miss 2010 Jitka Boho. Zazpívala několik písniček a rozhodně neskrývala těhotenské bříško. Našla si i čas na rozhovor.

Jak vzpomínáte na návrat do rodné Náramče v roce 2010?

Bylo to velice dojemné, jsem citlivá a dojímám se dost často. Dneska jsem byla taky dojatá. Je tady krásné prostředí a po dlouhé době jsem zpívala v Třebíči. Moc tady nevystupuju, musím přiznat, že mě to mrzí.

Jsem ráda, že si na mě paní Kotačková (hlavní organizátorka) vzpomněla, že mně zavolala a že jsem na takové akci mohla vystoupit. Potkala jsem i spoustu známých, bylo to moc hezké.

Kteří to byli?

Třeba s Martinem z Rudíkova, s tím jsme se často na některých akcích potkávali. Když jsem mamince říkala, kam jdu zpívat, hned mi povídala: Tam bude i Martin. Toho nesmíš zklamat. (Martin je klient třebíčského Denního stacionáře).

Čím jste teď víc, modelkou nebo zpěvačkou?

Modeling už vůbec nedělám, pro mě je teď hlavní činností zpívání a je to i můj velký koníček.

Také některé akce moderuji, což mě také baví. Ale nejvíc se mi líbí, když to můžu kombinovat – moderování a zpívání. Vzpomínám si na moderování ve Valči pro 400 mužů, odborníků přes počítače, a měla jsem radost, že jsem to zvládla. Dá to práci, se na takovou akci připravit, ale zase mně to ukázalo jiné možnosti.

Takže modeling ani náhodou?

Kdyby mě někdo oslovil, proč ne, sama se určitě nikam hlásit nebudu. Není to něco, co by mě živilo a nikdy jsem to tak ani nebrala. Vítězky Miss nejsou vždy typickými modelkami. Ty by měly mít více než 175 centimetrů, to já nesplňuji.

Píšete si písničky, znamená to hudbu i text?

Tady jsem jednu zpívala, ke které jsem napsala text i hudbu. Teď jsem si koupila ukulele, které je na zaznamenávání nápadů snazší.

Těch písní mám v šuplíku hodně, ale nejsem multiinstrumentalista, takže k finále je delší cesta.

Teď vás čeká nová role?

Nová to tak úplně nebude, spíš to bude nové v tom, že budu mít děti dvě. Jak se říká jedno dítě, žádné dítě, takže uvidím. Nyní se budu zase stěhovat zpátky do Prahy, bude to náročné. Ale aspoň se nenudím.

Ale zpěvu se budete věnovat dál?

Podle možností, jak už jsem říkala, nápady mám, ale nemám ambice vydat album.

Takže vše v pohodě.

Určitě, vše si užívám, i doma tepláků… I toho, když se načančám, a někde vystoupím.

Na co se těšíte nejvíc?

Asi budu znít divně, ale těším se na porod.

A víte, co to bude?

Velice jsem se tomu bránila, abychom pohlaví věděli. Ale nakonec jsem si říkala, že i kvůli Rozárce, aby věděla, zda to bude sestřička či bratříček, tak to víme. Ale necháváme si to pro sebe.