V Jihlavě jsou dlouhodobě přemnožení holubi. S těmito opeřenci se dokonce potýkají obyvatelé některých sídlišť v krajském městě. Jedním z nich je například sídliště U Hřbitova.
Podle obyvatelky sídliště (jméno je redakci JL známé) se v jednom panelovém bytě na balkoně dlouho nevyužívaného bytu uhnízdili holubi.
„Nyní je jich hejno a zaneřáďují i okolní domy. Lidé bydlící pod balkonem se obávají infekce z holubího trusu. Společenství vlastníků jednotek tento problém nedokáže vyřešit,“ nastínila problém.
S dotazem, jak tuto situaci vyřešit, JL oslovily jihlavský odbor životního prostředí (OŽP), krajskou hygienu (KHS) i nezávislého odborníka Jiřího Kose.
Podle vedoucí OŽP Kataríny Ruschkové je pouze věcí vlastníků nemovitostí, jak je zajistí proti hnízdění holubů.
„Odbor životního prostředí v této věci nemá vůbec žádné kompetence,“ podotkla.
Podle informací JL je zmíněný byt ve vlastnictví jednoho z členů Společenství vlastníků jednotek (SVJ). Členové SVJ by se dle Ruschkové měli obrátit na vlastníka nevyužívaného bytu.
„Pokud s jeho postupem nebudou spokojení, nebo nebude činit žádná opatření, můžou věc řešit dle občanského zákoníku, a tedy prostřednictvím soudu,“ poradila.
Vlastníci musí zasáhnout
KHS upozornila, že přemnožení holubi mohou působit velké škody na majetku i představovat významný zdroj onemocnění. Mezi nimi uvedla například ptačí tuberkulózu, klíšťovou encefalitidu nebo salmonelu.
Mluvčí vysočinské KHS Jana Böhmová zdůraznila, že tento problém je povinno řešit SVJ. A to, že se obrátí na jakoukoliv osobu oprávněnou používat speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, „se žádostí o provedení odstranění hnízd, trusu, případně mrtvých těl holubů a následnou dezinfekci a dezinsekci. SVJ poté provede opatření k zamezení vletování ptáků do prostoru balkonu,“ navázala mluvčí vysočinské KHS Jana Böhmová.
Specifikovala, že opatřeními proti vletu mohou být třeba sítě nebo pletivo. Doporučila také různé plašičky. Například zavěšená CD nebo makety dravců.
„Když nedojde k řešení situace hnízdících holubů, mohou obyvatelé vznést podnět na KHS kraje Vysočina jako místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví,“ pokračovala mluvčí.
Böhmová zdůraznila, že pokud majitel bytu tak neučiní, může se jednat o spáchání přestupku, za který hrozí finanční sankce.
Obdobně to vidí také bývalý ředitel sekce ochrany a podpory veřejného zdraví KHS Jiří Kos.
Ten mimo jiné uvedl, že KHS sama od sebe zásahy proti opeřencům dělat nemůže. Doporučil, aby SVJ písemně vyzvalo vlastníka bytu, aby situaci vyřešil.
Pokud tak neučiní, Kos poradil, aby se členové SVJ obrátili na veterináře, který by krátce písemně definoval možné riziko přenosu nemocí. S jeho odůvodněním se pak mají obrátit na KHS, aby zasáhla.
