• Speciálně v zimním období je toto téma velice aktuální. Celodenní svícení u vozidel vybavených převážně ještě halogenovými žárovkami přineslo potřebu jejich častější obměny. Ne vždy je to práce pro laika, protože se žárovka nedá často jednoduše vyměnit, pak je nutná návštěva autoservisu. V každém případě je ale potřebné mít osvětlení funkční a správně seřízené. A to platí pro všechna světla! Jde o významný bezpečnostní prvek. 

• Ještě, než vyrazíte na cestu, je důležité zajistit svítivost, tedy hlavně očištění světlometů od bláta, případně sněhu a ledu. Také při dlouhé cestě je třeba občas i světlomety, ukazatele směru, zadní svítilny a osvětlení registrační značky otřít. Stačí se podívat na čelní sklo, jak se snižuje průchod světla místy, která nestírají stěrače. Pokles svítivosti zablácených světlometů je značný.

• V posledních letech se na silnicích rozmohl jeden nešvar. Je způsoben částečně nepozorností, ale také neznalostí pravidel silničního provozu. Tím je používání samostatných světel pro denní svícení i za neodpovídajících světelných podmínek. Pokud je vozidlo vybaveno světly pro denní svícení, neznamená to, že vždy tato světla za dne stačí. 

• Pokud jsou za denního světla zapnuta samostatná světla pro denní svícení, je řidič povinen je přepnout na „klasická“ potkávací světla kromě tunelu a úseku označeného příslušnou značkou také vždy za šera, v noci a vždy pokud je snížena viditelnost. Tedy za mlhy, deště nebo sněžení. Nehraje pak roli, že jde o denní dobu, jak se někteří mylně domnívají. Pokud tedy přes den silně prší, sněží nebo je mlha, není přípustné jet pouze na samostatné denní svícení. Uvědomme si, že navíc byste jeli bez zadních světel. 
Shrnuto: i za denního světla, ale v mlze či srážkami způsobeném snížení viditelnosti musí řidič vždy přepnout na světla potkávací (plus obrysová) a nestačí denní svícení.

• Pokud je viditelnost snížena ještě více, je řidič povinen ještě navíc zapnout zadní mlhová světla (vždy), a pokud je vozidlo vybaveno i předním světlomety do mlhy, tak je vhodné zapnout i je. 
Když se ale viditelnost zlepší (např. vyjedete z mlhy), nezapomeňte je co nejdříve vypnout. Že se tak vždy neděje, ví asi každý z nás. Jet v noci dlouhé kilometry za vozidlem, jehož řidič nevypnul zadní světla do mlhy, je velmi nepříjemné. Obdobné oslňování ale vzniká i při neodůvodněném svícení předními světly do mlhy. Navíc jde o přestupek. 

• Dálková světla se nesmí použít, je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, kdy by mohla světla oslnit řidiče protijedoucího auta nebo vozidla jedoucího před vámi, a vlastně jakéhokoliv jiného účastníka silničního provozu. 
Bohužel řidiči často svými světly oslňují. Přitom stačí trocha ohleduplnosti a více předvídat. Často je světlo od přijíždějícího auta vidět již za horizontem, a řidič tak má čas přepnout na světla potkávací dřív, než jimi naplno posvítí do očí protijedoucímu řidiči. I jedna dvě vteřiny stačí na oslnění.

• Nové systémy zabudované ve světlometech pro odstínění protijedoucích aut jsou drahé a zatím nedosáhly většího rozšíření, proto je nutné na vypínání dálkových světel při jízdě pamatovat. Dálková světla jsou často nepříjemná i pro řidiče jedoucí stejným směrem, oslňují jej zpětná zrcátka. I zde je namístě ohleduplnost.

•  Posledním zlozvykem je zapomenutí přenastavení světlometů, když je auto v zadní části plně zatížené, nebo když je přes tažné zařízení připojený naložený vozík. U všech moderních vozů je ovladač, kterým lze sklon předních světlometů ovládat. Světlomety totiž mohou nepříjemně protijedoucí řidiče oslňovat i potkávacími světly.

• Přemýšlejte tedy při jízdě o třech věcech: zda dostatečně vidíte, jestli jste vidět a zda někoho neoslňujete.
 

(Autor je  absolventem Dopravní fakulty J. Pernera University Pardubice)