Velikonoce jsou vedle Vánoc největší křesťanské svátky v roce. Připomínají prastarý příběh o ukřižování Ježíše Krista a jeho slavném vzkříšení.
Letošní Velikonoce budou v Česku prožívat i tisíce ukrajinských matek a babiček s dětmi. Tátové od rodin a dědové jsou ve válce. V pravoslavné Ukrajině je Velikonocům přikládána velká váha, k jejich prožití se rodiny sjíždějí z daleka. O největším církevním svátku však letos budou rozděleny.
České a ukrajinské Velikonoce se časově míjí. Zatímco v katolických svátcích vychází letos Velikonoční neděle na 17. dubna, pravoslavní věřící ji oslaví o týden déle, 24. dubna.
Proč to tak je? Právě před 440 lety pravoslavná církev nepřijala tzv. gregoriánský kalendář zavedený papežem Řehořem XIII. v roce 1582.
Ale i pravoslavné Velikonoce jsou pohyblivé. Dle juliánského kalendáře začíná jaro o 13 dní později a datum Velikonoc se určuje podle prvního jarního úplňku. Někdy jsou tak o týden, a jindy i o více dní déle než naše Velikonoce.
A tak, když u nás v Česku prožíváme Pašijový týden, v zemích pravoslavné církve, kde je většina obyvatel pravoslavná nebo ortodoxní, teprve začínají přípravy na návštěvy kostelů a tradiční rituály. Sem patří právě Ukrajina, ale i Rusko, Moldávie, Srbsko, Rumunsko, Řecko... Velikonoce jsou v pravoslavné církvi nazývány Pascha, na Ukrajině Velykdeň.
A jak vypadá ukrajinská tradice Velikonoc? To zjišťujeme na stránkách velvyslanectví Ukrajiny v Praze a dalších webech zaměřených na pravoslaví.
Na Ukrajině jsou Pascha, Voskresinja Chrestove nebo Velykdeň jedněmi z nejvýznamnějších slavností v roce. Velikonoční státní svátky by tu letos při běžném životě vycházely na neděli 24. dubna a pondělí 25. dubna. Ve válce je ale vše jinak.
Pro pravoslavné i katolíky začíná Svatý týden Květnou nedělí, připomínkou Ježíšova příjezdu do Jeruzaléma, kde jej vítali palmovými ratolestmi. Na paměť jsou v obou církvích svěceny vrbové proutky či kočičky, evropská varianta palmy. Konají se bohoslužby oslavující odkaz Ježíše Krista. Připomínají jeho utrpení, smrt a vzkříšení.
Každý den ve Strastném týdnu, u nás Pašijovém týdnu, je nějak zaměřen a provází jej celá řada lidových obyčejů.
Např. na Květnou neděli se vymetaly domácnosti zelenými ratolestmi a oblékaly se nové šaty. Na Modré pondělí bývaly kostely zdobeny modrými látkami. Šedivé úterý patří úklidu obydlí a čištění od pavučin. Východní církve si v tento den připomínají legendu o prokletí neplodného fíkovníku. Zásadní dny Svatého týdne však začínají pro pravoslavné Velkou a pro katolíky Škaredou středou.
