Ředkvičky jsou jednou z nejranějších a nejoblíbenějších zelenin pro svůj atraktivní tvar, vybarvení a výjimečnou chuť. Navíc jsou velmi zdravé, oceníme je především v jarním období, protože jsou jedny z prvních, které vypěstujeme na zahrádce.

Obsahují mnoho vitamínu C a minerálních látek, především hořčík a vápník. Typickou kořenitou chuť způsobuje hořčičný olej. Rané odrůdy ředkviček vyséváme do teplého pařeniště již v únoru, kde je rychlíme pro sklizeň ve druhé polovině března.

Do studeného pařeniště můžeme vysévat již v polovině března. Ředkvičky mají velmi krátkou vegetační dobu, od výsevu do sklizně potřebují 30 až 40 dní. Na rozdíl od jiných zelenin koření velmi mělce. Dobře se jim daří v humózní půdě, dostatečně zásobené pohotovými živinami. Ředkvičky také vyžadují po celou dobu růstu dostatek vláhy.

 Příprava bramborové sadby: jedním z důležitých předpokladů pro ranou sklizeň brambor je příprava předklíčené nebo dokonce zakořenělé sadby. Koncem února až začátkem března umístíme hlízy do lísek, tak aby korunková část s více očky směřovala vzhůru. Lísky je nutné umístit do světlé místnosti a až do doby výsadby je mít v teplotě kolem 14 °C. Brambory by měly vytvořit silné klíčky dlouhé přibližně 2 až 3 cm.  Nikdy nedávejte předkličované hlízy do tmy, klíčky se pak vytahují, a sadba tak ztrácí na kvalitě.

 Seriál o bylinách: divizna je rozšířena v Evropě, na kamenitých svazích, v úvozech a na pasekách. Na zahradách se též pěstuje kvalitnější kultivar. Za suchého počasí se sbírá květ.

Květy se suší uměle pokud možno rychle. Teplota při sušení nesmí přesáhnout 50 °C. Barva drogy musí být zlatožlutá. Droga má medovou chuť.

Obsahové látky divizny usnadňují odkašlávání, mírní dráždivý kašel a působí protizánětlivě. Vnitřně se používá jako čaj při kašli, zánětu průdušek, chrapotu a pří astmatické bronchitidě. Používá se i zevně při bércových vředech, hemoroidech apod.