Seriál o bylinách: černobýl se u nás hojně vyskytuje u cest, plotů a na rumištích. Sbírá se kvetoucí nať v srpnu až v září. Teplota při umělém sušení nesmí být vyšší než 40 °C.

Droga má příjemně aromatický pach a kořenitou, slabě hořkou chuť. Užívá se vnitřně v nálevu 1 čajová lžička na 250 ml vody a může se osladit medem při nechutenství, gastritidě, žaludečních křečích apod. Užívá se jen krátkodobě.

 V únoru zaneseme připravené podnože (meruzalku) do skleníku nebo jiné vhodné místnosti, kde udržujeme teplotu kolem 10 °C. Když začnou rašit, roubujeme kopulačním způsobem. Na meruzalku většinou roubujeme angrešt, rybíz červený a bílý, někdo roubuje i rybíz černý, ten však není příliš vhodný pěstovat ve tvaru stromku.

Rouby se třemi až čtyřmi pupeny je potřeba dobře napasovat na připravenou podnož, zavážeme roubovací páskou a zamažeme voskem. Tyto roubovance označíme jménem odrůdy a uložíme ve sklepě do vlhkého písku.

Případné výhonky vyrůstající na podnoži zaštipujeme, abychom podpořili srůstnost s roubem. Do volné půdy vysazujeme štěpovance během první poloviny dubna.

 V polovině února začínáme s řezem vinné révy. Míza začíná u vinné révy proudit velmi brzy, proto se vyplatí s řezem nečekat. Jinak z řezných ploch velmi silně vytéká.

Postižené keře tím ztrácejí značnou část svých stavebních látek. Pro řez je vhodné vybrat dny, kdy nemrzne, jinak dochází k promrznutí řezné plochy až k prvnímu  pupenu, který může být poškozen natolik, že nevyraší. Současně po řezu se vyplatí aplikace dravého užitečného roztoče Typhlodromus pyri proti vlnovníkům, hálčivcům a sviluškám.

 Na starých stromech odstraňujeme starou odumřelou borku (stará odumřelá kůra) – je totiž úkrytem většiny škůdců, především housenek obaleče jablečného a larev vlnatky krvavé. Na hrušních se pod borkou ukrývají dospělci méry skvrnité, ale ukrývá se zde i mnoho užitečných živočichů.