Hnojení - ke hnojení místo chlévského hnoje můžeme použít na podzim nebo i na jaře kompost nebo Vitahumus. Je vhodný i suchý drůbeží nebo holubí trus v přibližné dávce 2 kg na jeden ar.

Jestliže jsme pod stromy pěstovali rostliny na zelené hnojení, můžeme dávku hnoje nebo kompostu snížit na polovinu.

Průmyslová hnojiva používáme s přihlédnutím ke stáří a plodnosti stromů. K hnojení je nejvhodnější plné hnojivo Cererit. Můžeme použít i NPK.

Od výsadby do počátku plodnosti jimi můžeme hnojit každoročně dávkou 2,5 kg na jeden ar. Později podle vzrůstu a předpokládané plodnosti dávku zvýšíme na 5 až 10 kg na jeden ar. Z daného množství použijeme 1/3 na podzim při zpracování půdy, 2/3 brzo na jaře při urovnávání půdy pod stromy.

K ovocným stromům vápníme podle nároků jednotlivých druhů dřevin, podle druhů půdy a její pH reakce.

Nejvyšší nároky na vápnění mají peckoviny, menší jádroviny a z drobného ovoce rybíz a angrešt, nejmenší nároky mají ostatní druhy drobného ovoce, zejména jahodník.

Pokud je půda pro peckoviny neutrální (pH 7) a pro ostatní druhy ovoce jen mírně kyselá, postačí vápnit přibližně jednou za 8 let. Na kyselých půdách vápníme zpravidla jednou za 3 až 5 let.

Vápníme nejlépe na podzim za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy. Na těžkých půdách  používáme spíše rychleji působící pálené vápno, na lehkých půdách pomaleji účinkující mletý vápenec.

Nikdy nevápníme současně s hnojením chlévskou mrvou, rovněž nelze vápnit současně s používáním superfosfátu a většiny průmyslových dusíkatých hnojiv.

Z plodin pěstovaných na zahrádce nesnášejí přímé vápnění brambory, pěstujeme je proto na záhonech vápněných k předchozí plodině.