Protože bulvy celeru rostou pod zemí a navíc jsou odolné proti mrazíkům, nechává většina pěstitelů sklizeň celeru až na konec sezony.

Důvodem je i to, že se vlivem dostatku podzimní vláhy bulvy ještě zvětšují. Se sklizní proto nespěcháme, vždyť dobře vyvinuté bulvy se mnohem lépe skladují. Bulvy rycími vidlemi vyryjeme.

Listy v žádném případě neodřezáváme, vždy je lepší je odtrhnout, ponecháme pouze středové srdíčko listů. Do připravené bedýnky s pískem či rašelinou ukládáme jednotlivé bulvy po zakrácení kořenů, bulvy se nesmí vzájemně dotýkat a substrát by měl zakrývat pouze jejich spodní třetinu.

 Rakytníkový sirup – z bobulí nejprve vylisujeme šťávu, poté přecedíme přes jemné sítko. Získanou šťávu smícháme se stejným množstvím cukru (můžeme použít i polovinu medu a polovinu cukru).

Ke konzervaci použijeme dle návodu například „pomůcku ke konzervování s obsahem kyseliny sorbové“.

Hotový sirup plníme do sterilních, tmavých lahví, které uložíme na temné chladné místo.

Rakytníkový sirup používáme při žaludečních potížích, při chřipce, infekčních onemocněních, při nedostatku vitamínů, v rekonvalescenci a proti jarní únavě.

Z usušených a rozdrcených zbytků plodů rakytníku (slupky a semena) si můžeme vyrobit i rakytníkový olej. Do větší skleněné zavařovací sklenice nasypeme připravenou rakytníkovou drť, kterou zalijeme kvalitním stolním olejem, tak aby byla hladina oleje nad drtí asi 2 centimetry.

Směs každý den promícháme a po dvou týdnech scedíme. Získaný rakytníkový olej používáme v léčitelství a kosmetice, kde je velmi ceněný.

 U všech ovocných keřů a stromů provádíme těsně po opadu listů podzimní postřik některým z měďnatých přípravků, například Champion, Kuprikol, Kocide je zvláště potřebný u broskvoní, kde podstatně omezí výskyt kadeřavosti v příštím roce, dále výskyt korových nekróz peckovin a navíc účinně zasáhne i proti suché skvrnitosti listů peckovin. Postřik provádíme zásadně za suchého počasí, při teplotách nad 7 °C.