Na přelomu měsíců září a října musíme ještě před příchodem mrazů sklidit jakon. Mohutné rostliny vytvářejí na bázi stonků dva druhy hlíz. Blíže povrchu půdy jsou hlízy stonkové, kterými se jakon vegetativně množí, proto stonkové hlízy ihned po sklizni uskladníme pro jarní výsadbu.

Níže položené hlízy jsou vřetenovitého tvaru a právě ty jsou určeny ke konzumaci jak v syrovém stavu, tak pro tepelné zpracování. Hlízy jsou křupavé konzistence s příjemnou ovocnou příchutí a jemnou sklovitou dužninou.

Plodina je významná především obsahem inulinu v hlízách. Jedná se o polysacharid, který je lidský organismus schopen zpracovat bez nároků na inzulin. Proto je vyhledáván především osobami trpící cukrovkou. Nezanedbatelný je pak i obsah vitaminů a minerálních látek v jakonu.

 Připravujeme pozemek pro výsadbu česneku. Pozor, česnek po česneku či po jiných cibulovinách můžeme na stejném záhonu pěstovat nejdříve za pět let, v případě, že se vyskytla bílá hniloba, až za 10 let. Používáme zásadně zdravou sadbu, nejlépe uznanou.

Před výsadbou stroužky česneku moříme po dobu 20 až 30 minut proti plísni přípravkem Merpan. Proti háďátku použijeme k moření některý ze  sirnatých  přípravků po dobu dvanácti hodin.

 Skládkové hniloby zeleniny mohou být způsobovány houbami Botrytis cinerea, Rhizoctonia crocorum a Rhizopus spp. Příznaky bývají různé, kořeny podléhají mokré i suché hnilobě. Na povrchu skladovaných plodin se tvoří podle druhu patogenu mycelium šedé, černé i bílé barvy.

Všeobecně jsou nejvíce napadány rostliny mechanicky poškozené, fyziologicky přezrálé a skladované při nevhodné teplotě a vlhkosti. Ve skladovacích prostorách je proto nutné udržovat teplotu kolem 4 °C, vlhkost na úrovni kolem 80 až 95 % a prostory dostatečně větrat.

Před uskladněním zeleniny doporučuji skladové prostory i nádoby dezinfikovat Savem v koncentraci 1 %, tj. 10 ml Sava na 1 litr vody.