Po celé generace my ženy přes léto chodíme s dětmi na borůvky, otrháváme naše výpěstky na zahradách či sháníme ovoce na trhu, abychom pak mohly v kuchyni kouzlit s opojnými vůněmi. Mícháme džemy a povidla, zaváříme kompoty a připravujeme ty nejlepší poctivé sirupy. A až se zima zeptá, otevřeme jednoduše spíže a sklepy s ovocnými dobrotami bez chemie a náhražek.
Naše prababičky spoléhaly hlavně na konzervační vlastnosti cukru a octa. Až později nastoupil k ochraně výrobků před plísní či zkvašením velký pomocník, kyselina citrónová. Hospodyňky obecně věděly, že absolutní čistota nádob je zárukou zdaru.
K dezinfekci také velmi dobře posloužila a dodnes slouží Alpa čili Francovka, kterou potřeme hrdla lahví či okraje sklenic, stejně jako vyvařené zátky a víčka (hodí se kosmetické tamponky).
Stoletý recept na borůvková povidla opatruje po své babičce naše žďárská čtenářka Drahomíra Krejčí. Podělila se s námi i o krasopisně psaný návod na švestky nakládané v octě. Můžeme je oba vyzkoušet.
No, a my přidáváme recept na poctivou malinovku či rybízovku od naší babičky Blaženky.
Borůvková povidla (stoletý recept)
7 l borůvek a 1 kg cukru krystalu vaříme v kameninovém hrnci zvolna za stálého míchání 1,5 hod. Pak přidáváme po malých částech 35 dkg mouky a 12 dkg másla. Vše vaříme ještě půl hodiny. Horká povidla lijeme do ohřátých sklenic a zavíčkujeme.
Pozn.: Hospodyňky se nejspíš pozastaví nad malým množstvím cukru. U starého receptu lze předpokládat, že důvodem byla šetrnost. Dnes si sladkost můžeme přizpůsobit dle své chuti.
Jak ale pisatelka uvádí, kouzlo s moukou a máslem dokáže povidla zakonzervovat i bez chemie. Naše babičky si zkrátka uměly poradit.
„Trošku mouky a kousek másla přidávám ke konci i do tzv. pečených povidel ze švestek, když jsou řidší, a výsledek je vynikající,“ dodává Drahomíra Krejčí.
Švestky neloupané, v octě nakládané
Pěkné velké švestky i se stopkami propícháme asi pětkrát až ku pecce a skládáme je do kameninového hrnku nebo mísy. Mezi tím uvaříme ¾ l octa s 1 kg cukru.
Též dáváme s octem povařiti koření, kousek skořice, 3 hřebíčky, 5 nových koření a kousek citrónové kůry. Aby se ocet kořením nekazil, vaříme je zavázané v plátěném klůcku.
Ocet s cukrem ještě vlažný na švestky nalijeme a necháme tak do příštího dne. Druhý den šťávu z nich povaříme a opět vlažnou zpět vlijeme. Třetího dne teprve švestky urovnáme do sklenice, zalijeme, zavážeme a vaříme v páře půl hodiny.
Tímto způsobem nakládají se také trnky do velkých kameninových hrnců, ale pak je vaříme jenom asi ¼ hod. v nádobě a vychladlé urovnáme do hrnců. Vytrvají velmi dlouho a v zimě jsou dobré i do knedlíků.
Šťáva od babičky Blaženky
Obecně na 1 kg malin či rybízu patří 1 l vody a 1 kg cukru.
Lesní nebo zahradní maliny, rybíz, nebo jejich směs pomačkáme a smícháme s vodou. Ta musí být předem převařená a vychladlá, jinak výrobek začne plísnit.
Přidáme polévkovou lžíci kyseliny citrónové, zamícháme a necháme v chladnu odstát 24 hodin. Občas promícháme.
Pak dáme šťávu překapat přes čisté plátno. Ne úplně husté, ucpávalo by se. Ideální je dětská plena. Obrátíme stoličku a cípy pleny přivážeme k jejím nohám, na dno stoličky položíme noviny, teprve pak nádobu, do níž budeme zachytávat šťávu. Opatření je kvůli případnému potřísnění. Šťáva překape přes noc. Ráno do ní za stálého míchání nasypeme cukr krystal (aby neudělal hroudy) a pak občas zamícháme. Rozpouštění trvá několik hodin.
Hustým sirupem naplníme vypařené láhve, hrdla a víčka očistíme a ještě vydezinfikujeme Alpou. Když chceme mít jistotu, část sirupu můžeme tepelně zpracovat. Sirup za stálého míchání zahříváme těsně pod bod varu a děravou lžící sbíráme pěnu (tu lze pak využít do domácí zmrzliny). Horký sirup nalijeme do předehřátých „okurkových“ sklenic, zavíčkujeme a sterilujeme ¼ hod. na 85 °C. Teprve v zimě sirup přelijeme do láhve a uchováváme v lednici.
Tak mějte sladké léto s bohatou úrodou!
