Jihlavský psychiatr Miroslav Skačáni vydává svou další knihu. Jmenuje se Vraždy ze závisti, vznikla na téma nemocničních vražd a jedná se o kriminální příběh.

Zelenkovy vraždy v nemocnici v nedalekém Havlíčkově Brodě byly skutečně tím hlavním motivem napsat novou knihu?

"Ano, motiv nemocničních vražd mne k tomu skutečně vedl, a havlíčkobrodský případ byl tou poslední kapkou. Ale v knížce zachycuji osud člověka, kterého jsem znal, když jsem nastupoval jako mladý lékař do nemocnice..."

Takže vy jste potkal člověka, který vraždil?

"To ne, ale byl to člověk, který by byl schopen pacienty vraždit. Případ Zelenky mne nyní vyprovokoval k tomu, abych knížku napsal. Do té doby jsme se o podobných případech mohli dočíst jen v tisku, a to vždy o vraždách, které se staly kdesi daleko, třeba v Kanadě."

Jak takové psaní probíhalo? Přemýšlel jste dlouze o postavách a o ději?

"Doslova jsem si sedl a napsal. Jsou tam věci, které se skutečně staly ­ vztahy na oddělení i strach člověka, který je imaginárním hrdinou. Měl jsem před očima též lékaře, které jsem znal."

Je motiv vražd knižního hrdiny podobný jako u heparinového vraha Petra Zelenky? 

"Vycházím jen z toho, co jsem se dočetl nebo viděl v médiích. Jak jsem pochopil, je to člověk, který má nadprůměrnou inteligenci, ale nebyl spokojen se svým společenským postavením. V některých novinách jsem četl, že msta mohla být jednou z motivací."

Ale o Zelenkovi jste nepsal.

"To vylučuji, informace o něm mám jenom z médií."

Setkal jste se s ním někdy vůbec? Nebyl váš pacient?

"Úplně všechny pacienty si nemohu pamatovat, ale v posledním období minimálně pěti let ne. Nemám ho ani nikde v záznamech."

Je podle vás Petr Zelenka duševně nemocný? 

"Duševně nemocný člověk zabije někoho, protože má pocit, že ho ohrožuje ­ třeba schizofrenik. Ale není schopen se na vraždu připravit, spáchat ji a ještě opakovaně. To, co vím o Zelenkovi, je jen z médií a skutečně to vylučuje klasickou duševní nemoc. Ano, bude to porucha osobnosti."

Setkal jste se při své profesi s člověkem, který by něčeho takového byl schopen? Spousta lidí někdy řekne: Já tě zabiju...

 "Je hodně lidí, kteří to veřejně říkají, ale když to někdo skutečně udělá, musí být svým způsobem patologický. Když někdo větu Já tě zabiju řekne, bývá to například mezi kamarády a slouží to spíše k uvolnění napětí a je to běžné. Člověk, který zabije, musí mít narušenou osobnost."

Váš knižní "hrdina" chce pomáhat lidem, ale přitom zabíjí. Není v tom rozpor?

"Dispozici v sobě musel mít. Může se stát, že chce pomáhat, ale touha mstít se je postupně silnější než touha pomáhat lidem. Běžný člověk není schopen v normální situaci vraždit. Třeba v afektu, ale ne rozumově."

V knížce jste popsal nemocniční vraždy ze závisti. Z jakých jiných důvodů se může takto hromadně vraždit?

"Může to být nenávist vůči lidem. To jsou ty vraždy mladých lidí ve školách. Je zde určitá nenávist vůči všem lidem, své tu hraje i šikana, která na škole může být. Všechny negativní city mohou u disponovaného jedince vyvolat vraždění. Musí tam být ale podnět, například nenávist a ten člověk musí být patologickou osobností."

Dá se říci, že třeba chybovali rodiče ve výchově?

"Dříve jsme se učili, že padesáti procenty je člověk ovlivněn výchovou a padesáti procenty genetickou výbavou. Dnes se ukazuje, že výchova má menší vliv než genetika.

Máme případ, kdy člověk vyrůstá z geneticky asociálních jedinců, například alkoholiků a psychopatů, a ve velmi raném dětství byl adoptován do velmi slušné rodiny. Člověk dospívá, ale už od dětství se chová abnormálně. Takže ta genetická dispozice je silnější."

Takže rodiče nemohou své děti ovlivnit. 

"Částečně jistě ano, ale tři čtvrtiny jsou člověku dány od narození, zbytek je výchova. Existuje skupina lidí, která vůbec nechápe naši společnost. Jsou schopni zabít, když mu někdo řekne něco špatného. Takový člověk nemá žádné city."

Jak zdůvodňuje své činy?

"Když se ho pak zeptáte, proč zabil, odpoví, že mu někdo řekl, že je vůl ­ tak ho zabil. Vůbec nechápe, že udělal něco špatného. Není schopen to pochopit. Záleží také na době, v jaké žijeme. V otrokářské době bylo třeba zabití otroka něco podobného, jako kdyby zabil krávu."

Dá se zabránit nemocničním vraždám?

"Částečně určitě ano, ale uvědomme si, že za vším je lidský faktor. A toto bylo selhání jedince a velmi okrajově kolektivu nebo nadřízeného. Ono je to strašně těžké předpokládat, že člověk pracující ve zdravotnictví něco takového udělá."

Takže tomu nelze předejít?

"Dalo by se, kdyby každý člověk, který vstupuje do určitého povolání, absolvoval psychologické testy. Tam by se dispozice k tomu měla projevit. Daly by se tak vychytat extrémní případy."

Vraťme se k psaní. Jaký příští stimul vás přiměje napsat další knihu?

"To je těžké říci, ale pokud bude zájem čtenářů, rád bych v psaní pokračoval."

Jste zvědavý, jak čtenáři knihu přijmou?

"Samozřejmě. Nechal jsem ji několika lidem přečíst, a když to dočetli, říkali mi, že z toho měli hrůzu a od té doby se bojí chodit do nemocnice. To bych ale v žádném případě nechtěl vyvolat. Berme to tak, že nemocniční vrah je skutečně zcela ojedinělý a unikátní případ."

Petr KLUKAN

Diskuze k článku