Myšlenky z jedné besedy Letní žurnalistické školy K. H. Borovského v Havlíčkově Brodě
Beseda tří osobností královéhradeckého biskupa Dominika Duky, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Františka Dohnala a spisovatele, textaře, básníka, podnikatele a "hazardního hráče" v jedné osobě Michala Horáčka spolu s moderátorem Českého rozhlasu Janem Pokorným. Téma? Etika, objektivita, subjektivita a úroveň českých médií.
Taková byla jedna z akcí Letní žurnalistické školy v Havlíčkově Brodě, v níž mohli na sklonku léta mladí zájemci o žurnalistiku získat zkušenosti, hovořit s významnými lidmi a prakticky si vyzkoušet, jak se sestavuje článek nebo natáčí reportáž.
Besedu si nenechaly ujít ani desítky lidí z řad veřejnosti. Kdo přišel, odcházel možná se zamotanou hlavou, ale určitě novým náhledem na svět. Na složitý (a nejen mediální) svět. Neboť ve svobodě neexistuje jednoduchý svět ani jednoduchá řešení.
Něco z myšlenek naleznete v následujících řádcích.
Pěstí ne, jen pár facek
Kdy jste zažil nejostřejší konflikt? Tak zněla z úst moderátora první z otázek na tři hosty. František Dohnal vzpomenul na dobu svého starostování v Jihlavě, kdy se před volbami novináři rozdělili na skupinu, která dodržovala nepsaná pravidla, a na skupinu, která začala otevřeně stranit některým kandidátům. "Několik podnikatelů tehdy začalo vydávat noviny, které se týkaly jenom mě."
"Příznivě?" usmívá se novinář Pokorný a sám zná odpověď.
"Nepříznivě," nenechává nikoho na pochybách současný prezident NKÚ.
Biskup Duka: "Pěstí? To ne, ale pár facek, to ano. Když novináři chtěli dva dny před úmrtím papeže spekulovat o jeho následovníkovi."
Podnikatel Horáček prý nechtěl dát nikdy nikomu pěstí, i když o něm psali bláznoviny.
Svět je velmi složitý
Složitost tématu etiky se pak ukázala v celé diskuzi. Ať se již mluvilo o bulvarizaci, celebrizaci, nebo o svobodě, a to nejen médií.
"Mělo by se něco zakazovat? Ne, hlasuji pro větší svobodu, ale i pro větší odpovědnost," prohlásil Horáček.
"Co je to vůbec svoboda? A nejen svoboda slova. Ta, co je napsána na billboardech s nápisem ODVAŽ SE? Ne, to není svoboda, to je nevázanost!" říká biskup Duka.
Velké množství lidí by prý svobodu prodalo za otroctví, neboť je jednodušší. "Zaplať Pánbůh, že je svět složitý, pamatuji si ten jednoduchý svět, který bych už nechtěl zažít!" tvrdí jednoznačně Horáček a dodává, "případná omezení musí přicházet zevnitř." A myslí tím zevnitř médií nebo přímo zevnitř člověka žurnalisty.
Nejsem svobodná, působí na mě reklama
Do debaty se často zapojovala veřejnost. Její povzdychnutí lze shrnout do několika vět: Hranice slušnosti (nejen v médiích) mizí. A televize? To je samé násilí, neslušnost nebo hloupost včetně VyVolených.
Je možné být bez televize? "Ano, žili jsme bez ní plných sedm let," říká Pokorný. "Dítě však chodilo z mateřské školy traumatizované, protože nevědělo, o čem se další děti baví."
"Existuje řada televizních kanálů. Není možné omezovat, na co koukat a na co ne. Je to věc svobodného rozhodnutí," dodává Dohnal s tím, že hovoří o dospělých lidech.
Záludnost svobody, etiky a složitost pohledu na ně se projevovaly v každém příspěvku. I v tom, ve kterém si jedna dívka postěžovala, že máme svobodu jen zdánlivou, neboť si stejně vybíráme pod vědomím reklamy.
Horáček: "Cítíte se nesvobodně?"
"Nejsem dostatečně svobodná, působí na mě reklama."
"Takže vás zotročuje? Máme ji tedy omezit, zrušit? Je snadné vykřiknout, že je reklama hnusná a zotročuje nás..."
"Pod dojmem reklamy ale člověk jedná!"
"Ano! No a co?"
Dívka další argumenty nenalezla. Vždyť o ovlivňování je celý lidský život. Už rodiče ovlivňují své děti...
Nejprovokativnější byl Horáček
Vše je složité. Sami aktéři se mnohdy neshodli. Co by měl žurnalista umět dříve? Naučit se umění psát, jak tvrdí Horáček, nebo mít vzdělání, jak říká Pokorný?
Sám podnikatel Horáček svými jednoznačnými názory řečenými zvýšeným hlasem mnohé z diskutujících posluchačů až provokoval. Zvláště, když si některý z nich postěžoval na tu dnešní "hroznou dobu".
"Že teď vychází jen brak? Za komunismu nic nevycházelo, musel jste umět aspoň jeden cizí jazyk a mít peníze, abyste mohl cestovat a koupit si kvalitní knihu," rozohnil se Horáček.
"Vytrácí se upřímnost..." prohlásil další z posluchačů.
"Z čeho tak čerpáte? Řekněte mi tvrdá fakta! Kde je máte?" pokračoval veleúspěšný podnikatel. "Teď existuje Wikipedie, to je přece úžasné, to nikdy nebylo," vrátil se zpátky ke knihám a informacím, "my jsme měli celý svět ve třech svazcích, kde byly cancy o Gottwaldovi a bulharských soudruzích..."
Respekt k člověku!
Nebyla celá debata až příliš abstraktní? Možná ano. Ale není sám pojem etiky příliš abstraktní? Beseda neměla vítěze ani poražených. Jistě však zanechala v lidech kus poznání o etice i médiích.
I když si v tom nemuseli udělat během dvou hodin jasno, nikdo z nich nepochyboval nad pravdivostí slov biskupa Duky: "Když čtu titulky novin, dostanu se mimo realitu!"
A co potřebují média sama? Podle biskupa "respekt k člověku". A co by potřebovali lidé při využívání médií, která vědomky i nevědomky zkreslují svět? Co takhle zdravý "selský" rozum?
Petr KLUKAN
Diskuze k článku