V příštím roce dokončí v křesle starosty Polné už třetí volební období. V důsledku probíhající ekonomické krize ale Jindřich Skočdopole přiznává, že za 11 let, co na radnici působí, ještě tak kritickou situaci nezažil.

 Městští zastupitelé počítali pro letošní rok s daňovou výtěžností pohybující se kolem 44 milionů korun. Přesto, že v průběhu roku předpokládané příjmy o tři miliony ponížili, propad momentálně činí téměř sedm milionů korun.

 Letos jste neusilovali o vytvoření finanční rezervy?

 Ne, protože za posledních 11 let se nám podařilo získat spoustu dotačních titulů a každý z nich vyžadoval, abychom se podíleli na jeho financování. Nikdo navíc nečekal, že propad v očekávaných příjmech bude tak velký, protože vysvětleno řečí čísel  z celkových předpokládaných příjmů jsme zaznamenali propad v rámci neupraveného rozpočtu ve výši 22,5 procenta. To je pro město velikosti Polné obrovská morová rána.

 Bude to velice složité, ale věřím, že se to nakonec podaří. Naštěstí jsme loňský rok dokončili s přebytkem hospodaření. Ten jsme chtěli využít na dofinancování podílu města na rekonstrukci celého Karlova náměstí. Ale protože část realizace tohoto projektu přišla až na příští rok, věřím, že letošní rok skončíme bez ztráty. Vyčerpáme ovšem kompletně celou rezervu nashromážděnou za rok 2008.

 Jenže už zítra, ve středu 16. prosince, má zastupitelstvo města schvalovat rozpočet na příští rok. Ovlivnilo jeho sestavování i to, že město už nebude moci případnou další ztrátu zacelit z rezerv?

 Samozřejmě. Pohled na něj není vůbec radostný. Nepočítá s žádnými novými investičními akcemi. Dojede se zmíněné Karlovo náměstí a pak už se budou dělat jen nejnutnější věci pro chod a údržbu města. Na nic jiného totiž nebudou peníze.

 Co když ale polenská farnost uspěje se žádostí o dotaci ve výši zhruba 45 milionů korun na zpřístupnění chrámu Nanebevzetí Panny Marie? Město se přece zavázalo, že spoluúčast na projektu ve výši 7,5 procenta z této částky zaplatí.

 Bude to obrovská zátěž, kterou bychom museli řešit nějakým překlenovacím úvěrem. Bylo by ale velice špatné té šance a případné dotace nevyužít. Zvlášť když projekt už nás stál statisíce korun. To by byla velká chyba. Bude to problém, ale budeme ho muset vyřešit.

 Dnes by mělo krajské zastupitelstvo schválit peníze na zahájení stavby stanice záchranné služby v Polné. Jak moc je její zřízení pro vás důležité?

 Pro mě je to nejdůležitější akce. Sice ji město nemůže úplně ovlivnit, ale dáváme k dispozici zdarma pozemky pro výstavbu a také platíme projekt. Pokud krajští zastupitelé peníze opravdu schválí, tak to bude jedna z nejpříznivějších zpráv pro Polnou i celé její široké okolí.

 Připouštíte si i možnost, že by se na výstavbu záchranné služby ve městě nakonec peníze nenašly?

 Byl by to pro mě katastrofický scénář. Vím ale, že i kraj se potýká s daňovými propady v rozpočtu a také někde bude muset šetřit.

 Obyvatelé města vám spílali v minulých měsících za to, že se ve městě zrekonstruovalo zázemí pro fotbalisty namísto toho, aby se řešila absence tělocvičny u základní školy. Nepovažujete to zpětně za chybu?

 Už při otevření zrekonstruovaného zázemí na fotbalovém stadionu jsem občanům slíbil, že podnikneme příslušné kroky, které povedou k získání finančních prostředků na výstavbu tělocvičny u ZŠ Komenského. To jsem splnil. Jednoznačně ale říkám, že to v momentální ekonomické situaci bude obrovsky složité a nedokážu odhadnout, jestli získání finančních prostředků z dotace bude trvat rok, pět let nebo i delší časové období.

 Další otázkou je, jak dlouho bude pak trvat samotná výstavba tělocvičny. Projekt na její realizaci by měl být dokončen v první polovině příštího roku. Náklady na její výstavbu by se měly pohybovat okolo 55 milionů korun.

 Kritika se na město valila i za to, že si v letních měsících nedokázalo poradit s enormním přemnožením sinic v nedávno zpřístupněném koupališti, rybníku Peklo...

 V letošním roce, co se týče počasí, se sešlo několik extremních podmínek, takže si myslím, že tak špatná sezona, jako byla právě ta letošní, se už nebude opakovat. Moc jsme ale se stavem, který nastal, dělat nemohli. Ekonomická síla města není taková jako v Brně. Na tamní přehradě se snaží za desítky milionů korun vyvápněním tu situaci nějak řešit. To si my ale dovolit nemůžeme.

 V souvislosti s právě probíhající krizí v ekonomice, věříte, že to nejhorší už má Česko za sebou?

 I když jsem věčný optimista, tak příští rok čekám jako nejhorší za dobu, co působím v pozici starosty města. Prognózy nejsou nejlepší, a dokazuje to i daňová výtěžnost. Když nejsou peníze, tak se toho nedá moc dělat. Musím zaplatit školství, provoz příspěvkových organizací, veřejné osvětlení, provoz města, platy a vše ostatní. Na to další pak nezbývá skoro vůbec nic.

 Loni jste na konci roku otevřeně přiznal, že jste uvažoval o rezignaci na post starosty. Letos už úvahy podobným směrem nemáte?

 Vstupuji do posledního roku v rámci svého třetího volebního období, a přestože je tolik problémů, tak mě tahle funkce neustále baví. Pokud budu mít dál důvěru občanů a zastupitelstva, tak nemám důvod o něčem takovém uvažovat. Navíc by bylo hodně zbabělé v této složité situaci, kdy jsou problémy, utíkat z boje.

 David KRATOCHVÍL

Diskuze k článku