REGION ­ - Potíže se zemědělstvím neustávají, naopak se zhoršují. O čem se jednalo při nedávné návštěvě náměstka ministra zemědělství Stanislava Kozáka na Vysočině a co hrozí kvůli nízkým výkupním cenám mléka? Ptáme se krajského radního pro zemědělství Josefa Matějka (ČSSD).

 Jaká je situace řadových zemědělců?

 Velmi špatná a v příštím roce se asi ještě zhorší, takže někteří budou muset skončit. Bankéři přestávají zemědělce úvěrovat, i když ti mají nejpoctivější platební morálku. A už i na Vysočině některé farmy v potížích samy hledají kupce na půdu. Ta se tím pádem může dostat do rukou cizinců nebo silných kapitálových skupin jako Agrofert. Změní se její vlastnická struktura.

  Bohatí lidé do ní totiž ukládají své peníze a znám případy, kdy pak chtějí na nájmu až 5000 korun za hektar (pětinásobek běžné částky v kraji ­ pozn. red.) a nejhorší je, že někteří zemědělci na to ze zoufalství přistoupí, i když je to v podstatě jen výše dotace a nic na tom nevydělají.

 Co sedlákům zbývá?

 Jediná možnost je najít si nějakou "boční" výrobu. Například bioplynové stanice zemědělského typu. Ty mají řadu výhod, zvlášť pro Vysočinu. Za prvé stabilizují živočišnou a rostlinnou výrobu i v případě, že klesne počet krav. Za druhé udržují zaměstnanost, protože tu "bioplynku" musí denně někdo "krmit" kejdou, močůvkou, senáží či siláží. Za třetí na rozdíl od větrníků a solárních panelů zemědělskou půdu nezabírají, ale naopak ji využívají a udržují krajinu. Za čtvrté umožní Česku lépe splnit evropskou podmínku 13 % obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2020.
 Celkově umožní zemědělcům, aby si sami vydělali, a ne aby jen přijímali dotace. Jenže musí energii dodávat do sítě a tady je problém: přístupy do sítě jsou zablokované firmami, které chtějí stavět větrné a sluneční elektrárny, a bohužel v zákoně proti spekulantům není pojistka. Náměstek Kozák alespoň slíbil, že se podporou "bioplynek" stát bude zabývat.

 Další možností je zpracování biologického odpadu, jehož množství také musíme snižovat. Kompost je drahý, ale kdyby si kompostárny mohli za pomoci státu postavit zemědělci, tak by nejen vydělali na jeho prodeji, ale ušetřili by za průmyslová hnojiva.
 Jak je to s dotacemi? Může nějak pomoci kraj?

 Kraj bohužel pomoci nemůže, máme pouze milion korun pro drobné chovatele či zahrádkáře. Klíčové je teď to, aby Česko využilo podmínky vyjednané v rámci EU. Tam je dohodnuto na rok 2010 pro české zemědělce 7 miliard Kč na tzv. top­up (národní doplňková platba k jednotné platbě na plochu ­ pozn. red.), od roku 2011 budou tyto platby klesat. V rozpočtu ministerstva jsou zajištěny zatím jen dvě miliardy a pokud se zbylých pět nevyplatí, bude nenávratně ztraceno.

 Nejde vyjednat lepší výkupní ceny mléka?

 EU říká, že dotace na dojný skot mají být doplaceny z národních zdrojů, jenže ty právě v postkomunistických zemích teď chybí. Letos sice zemědělci dostanou dotace na rok 2009, ale rok 2010 bude horší.

 Je těžko pochopit, proč jsou potraviny pořád tak levné...

 Potraviny tvoří největší část spotřebního koše, takže jejich nízké ceny zabraňují inflaci a tím udržují sociální smír. Nikdo nemá zájem na jejich zdražení a řetězce se neustále předhánějí v letácích s "cenovými bombami". Prezident přitom odmítl podepsat zákon, který by tyto řetězce omezoval.

 Co zemědělci mají osít?

 To je nejtěžší otázka. Před řepkou už varují alergologové a od příštího roku se kukuřice, brambory a další širokořádkové plodiny budou moci pěstovat už jen na svazích do 7 % ­ dosud stačilo 12 %. To hodně postihne Vysočinu. Problém také je, že když nebudou krávy, tak nikdo nebude spásat trávu, louky se rozorají a zřejmě se bude topit obilím, jako už to teď dělá ČEZ.

 Já ale pořád věřím, že krize přejde a zemědělci nevymřou. Nedávno se objevila informace, že se vyšlechtily nějaké víceleté rostliny, které chrání půdu v kopcích proti erozi, jsou energeticky využitelné a mají prý dvakrát menší náklady než kukuřice ­ to by byla určitě šance pro Vysočinu.

Diskuze k článku