Podle kalendáře nastane už za čtrnáct dnů podzim. Nasvědčují tomu i ranní a večerní teploty. Jak je to s topnou sezónou? Ptáme se jednatele společnosti Jihlavské kotelny Jana Diviše.

 Má otopná sezóna stanovené přesné termíny začátku a konce?

 Otopné období podle platné legislativy začíná 1. září a končí 31. května. Pokud v tomto období poklesne dva dny po sobě průměrná venkovní teplota pod 13 oC, tak se zahájí vytápění. Pokud stoupne dva dny po sobě nad 13 oC, tak se zase vypne.      V současné době sice jsme v otopném období, ale venkovní teploty jsou vyšší, než je vyhláškou stanoveno, tak zatím netopíme.

 Existují i případy, kdy lze topení zapnout i mimo otopnou sezónou?

 Mimo otopné období, to znamená červen, červenec, srpen, můžeme topení také pustit. Pokud nás tedy zákazníci osloví. Vyhláška ale stanoví podmínku, že se musí dohodnout 2/3 nájemníků z celého domu. Lze o to požádat nejen telefonicky na našem dispečinku, ale v nejbližší době zprovozníme i formulář na našich internetových stránkách, přes který bude rovněž možno požádat. Do hodiny od přijetí žádosti jsme přes dálkový přenos schopni topení pustit.

 Co by měl člověk udělat předtím, než se začne topit?

 Musíme odběratele tepla rozdělit na dvě části. Jsou lidé, kteří jsou napojeni na Jihlavské kotelny a lidé, kteří mají vlastní kotelnu nebo vlastní etážové topení. Ti, co jsou napojeni na nás, nemusí dělat skoro vůbec nic. Občas je potřeba překontrolovat tlak v systému a odvzdušnění radiátorů. Přes léto totiž mohlo dojít k vypuštění stoupaček a je potřeba ze systému dostat vzduch.
Lidé, kteří mají vlastní etážové topení nebo vlastní kotelnu, musí provádět revize a zkoušky. A před každou topnou sezónou by měli zajistit i vyčištění a seřízení hořáků. To samozřejmě na našich velkých kotelnách přes léto děláme i my.

 Jak se díváte na "zelené dotace" a zateplování, které se v dnešní době těší velkému zájmu?

 Tomu jedině tleskáme. V první řadě by lidé měli věřit termostatickým hlavicím. Společně s vyměněnými okny lze ušetřit až 35 % energie Když topíte a do bytu vám zasvítí sluníčko, nebo když vaříte, tak teplota v místnosti jde nahoru.   V případě těchto tepelných zisků, pokud máte termostatické hlavice, tak se radiátor samočinně přivře a energie do něj nejde. Pokud ne, tak otevřete okno. A to je špatně. Větrat se samozřejmě musí, ale pouze krátkodobě a intenzivně! Nejhorší je dlouhodobé a pomalé větrání. Dalším logickým krokem na cestě k energetický úsporám je celkové zateplení domu.

 Takže ušetření energií vítáte?

 Samozřejmě. Nejlacinější energie je ta, která nemusí být do domů a bytů vůbec dodaná. Mezi lidmi panuje určitá mylná představa, že profitujeme na tom, čím více se protopí, tím mají kotelny větší zisk. Není to pravda. Kalkulace ceny se odvíjí od dvou složek - proměnné a stálé. Největší proměnné složky jsou plyn a el. energie. Náklady na ně tvoří téměř 70 % z celkových nákladů. Přitom spotřeba plynu je přímo úměrná spotřebovanému teplu. A právě zde se projevují úsporná opatření našich odběratelů. Čím méně tepla se spotřebuje, tím menší jsou náklady na plyn. A tím jsou přirozeně menší i celkové roční náklady na vytápění. Stálé, tzv. fixní složky (např. odpisy zařízení, revize, opravy) jsou dopředu dány a spotřeba tepla na ně nemá vliv. A do této kategorie patří i zisk.

 Poraďte vhodné teploty v jednotlivých místnostech.

 Optimální teplota je vyhláškou stanovena na 21 oC. Někomu je při tolika stupních zima, jinému teplo. Záleží na lidech. Platí, že každý stupeň navíc tvoří v ročních nákladech 6 - 7 %. To znamená, že jestliže někdo vytápí místnost na 23 oC, tak musí počítat s tím, že zaplatí o 14 % navíc. Když vezmu, že průměrná roční platba se u nás za loňský rok pohybovala okolo 16 - 17 tisíc korun, tak 14 % z toho je více než dva tisíce korun. A to je přece znát.

  Ladislava BRABENCOVÁ

Diskuze k článku