Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Horácká multifunkční aréna patří k nejdiskutovanějším tématům v Jihlavě. Přivede její stavba město „na buben“? Proč nestojí na zelené louce? Bude pronájem haly a jejích služeb pro různé organizace, spolky a širokou veřejnost dostupný? Koupilo by město  hokejové Dukle extraligovou licenci, aby se v moderní aréně nehrála jenom první liga?
Nejen na tyto otázky odpovídaly v rámci besedy, pořádané minulý týden Jihlavskými listy, nejpovolanější osoby: primátor Petr Ryška, radní a manažer výstavby arény David Beke, jednatel arény Martin Lindovský a jednatel Dukly Bedřich Ščerban.  

Jakou konkrétní fámu, spojenou s arénou, byste chtěli uvést na pravou míru, nebo vyvrátit?
Ryška: Trápí mě, že jsou-li některé věci, které se v Jihlavě dějí, a děly by se i tak, někomu nepohodlné, nebo finančně zasáhnou kapsy obyvatel, jsou přičítány aréně. Klasickým příkladem je parkování. Rozšiřujeme rezidenční zóny, vybíráme peníze za parkování, ale všechny vybrané peníze jdou nazpět do dopravy v Jihlavě, na vylepšení dopravní situace a parkování. Přesto se neustále ozývají hlasy, že jdou na arénu. Podobných příkladů bych mohl uvést více, a to mě opravdu zlobí.
 

Beke: Říká se, že Jihlava zkrachuje, protože postavila arénu. Je to hloupost. Nikdy v historii město neinvestovalo tolik jako nyní. Vynakládáme bez arény na investice aktuálně 600 milionů korun ročně. Na splácení arény budeme vynakládat přes 60 milionů korun ročně. Když si koupíte auto nebo byt, tak to neznamená, že jako rodina zkrachujete a nebudete mít na jídlo. Jenom prostě několik let odkládáte z rodinného rozpočtu bezpečnou část na splátku. Dále mě zlobí doprava. Ještě pořád všichni lidé nepochopili, proč je lepší mít halu uprostřed města než za městem. To jsou dvě hlavní věci, které ve veřejném prostoru neustále rezonují, a přitom se nezakládají na pravdě.
 

Lindovský: Zaznamenal jsem hoaxy ohledně termínu dokončení stavby a hoaxy o cenách. Aréna prý nebude kvůli drahým pronájmům pro širokou veřejnost dostupná. Není tomu tak. Ať jde o ledovou plochu, vstup do fitness nebo tělocvičny, mohu ubezpečit, že pronájmy budou přijatelné.
Ščerban: Lidé se mě neustále ptají a spekulují, jaká bude cena vstupenek na zápasy, jestli si to budou moci dovolit. Rada města, jakožto valná hromada společnosti, schválila ceník. Bude platit od prvního května. Ještě jsme ho nezveřejňovali, protože aktuální sezona ještě neskončila, nicméně jsme se k otázce vstupného postavili velice vstřícně. Lidé budou příjemně překvapeni.

Názor, že stavba na zelené louce by byla levnější, vystřídalo tvrzení, že hala za městem je logisticky dostupnější. Z čeho tohle přesvědčení části veřejnosti pramení?
Beke: Protože společnost byla z 90. let zvyklá na suburbanizaci, že stavění domů za městem je správný způsob života. Během dekád zjišťuje, že tomu tak není. A stejné je to s arénou. Všude v západní Evropě nebo v Americe se haly vracejí do center, protože se zjistilo, že mimo město to nefunguje. Z pohledu logistiky by hala za městem měla jedinou výhodu, a to pro návoz kamionů. Co se týče dopravy diváků, je jednoznačně lepší a výhodnější centrum města, kde máte na malém území několik forem dopravy. Za město bychom nedokázali dotáhnout páteřní linky městské hromadné dopravy, autobusové nádraží nebo vlakové nádraží apod. To všechno je v případě naší arény v docházkové vzdálenosti.
 

Ryška: Je to i tím, že lidé se podívají na arénu, a vidí v ní jenom zápas hokejové Dukly, nebo koncert. Zapomínají, že hala musí fungovat od šesti hodin od rána do deseti hodin do večera. Pro drtivou většinu Jihlavanů je lepší mít ji v centru. Uvedu příklad. Dopoledne ji mohou využívat školy, třeba sportovní třídy základní školy Seifertova, která je vzdálena pět minut chůze. V okamžiku, kdyby hala byla za městem, budou všichni žáci sportovních tříd ve škole o hodinu déle, protože kromě výuky budou muset zvládnout i přejezd mezi školou a arénou. Podobně je to se spoustou dalších věcí, proto je umístění haly v centru města obrovskou výhodu.
 

Lindovský: Umístění arény v centru města byla jedna z prvních věcí, která mě na celém projektu zaujala, když jsem byl osloven a uvažoval jsem, jestli do něj nějakým způsobem vstoupím. Čiší z toho, že Jihlava chce udělat důležitý a velký strategický krok, aby nová hala nebyla jenom o sportu a spoustě dalších služeb, a aby naopak město v mnoha ohledech oživila. I ta vize budoucího provozu směřuje k tomu, aby bylo očekávání veřejnosti naplněno.
Ščerban: Můj první fokus na celou věc byl takový, a hodně mě to ovlivňovalo, že působení mimo Jihlavu bude pro Duklu obrovská ekonomická a logistická zátěž. Proto jsem byl pro stavbu na zelené louce. Nicméně v rámci příprav na projekt, kdy jsme objeli arény doma i venku, se ukázal jednoznačný světový trend vracet haly do měst. Například ve finském Tampere, kde jsme byli na inspekční cestě nejčastěji, postavili arénu hned vedle vlakového nádraží. Za zdí tréninkové haly jezdí vlak. A ta aréna nemá jediné parkovací místo. Vůbec s tím nepočítali. Z tohoto pohledu musím dát za pravdu Davidu Beke, jenž prosazoval model haly v centru města.

Logistická dostupnost souvisí s otázkou parkování. U haly za městem by mohlo být parkoviště s dostatečnou kapacitou. 
Beke: Ale lidé by při odjezdu z jakékoli akce čekali v koloně. Přirovnal bych to k pytlíku vody. Udělám do něj jednu dírku, symbolizující automobilovou dopravu. Následně udělám do druhého pytlíku s vodou dírky pro auta, pěší, cyklo, městskou dopravu, autobusy, vlaky, v budoucnu vysokorychlostní trať. Je logické, který pytlík rychleji vyteče. Když beru lidi na prohlídku stavby, vysvětluji jim, že aréna není Aventin. Je to jiný typ veřejné budovy, kde lidé nenajíždějí od rána do večera plus minus kontinuálně, a jsou schopni dostat se úzkým hrdlem na velké parkoviště. V případě arény potřebujete v jeden krátký okamžik dostat do toho baráku obrovské množství lidí. Kdybyste se snažil je všechny „nacpat“ na parkoviště pod halu, musel byste udělat deset vjezdů a rozšířit ulice, které k vjezdům vedou. Technicky to vlastně ani není možné.
 

Otázka na pana Beke, jakožto manažera výstavby. Práce na aréně  pokračují podle harmonogramu?
Pochopitelně máme strach, jestli to všechno zvládneme. Začíná přibývat prací na aréně, nabíhají další instalace, různé subdodavatelské dodávky, lidí a firem se pohybuje na stavbě čím dál více. Je to zdravý strach, který nás motivuje k tomu, abychom to všechno stihli. Zatím jsme termínově pořád tam, kde máme být.
 

Více v tištěném vydání JL s datem 28. 3. 

Diskuze k článku