PRO CENU PUBLIKA si za film Dajori přišla autorská dvojice - původem jihlavský dokumentarista Nicolas Kourek (v popředí) a Martin Páv (vpravo). Od poroty získali Cenu za originální přístup v soutěži českých filmů. Foto: Jiří Varhaník
Letošní 28. ročník MFDF Ji.hlava se poprvé přeformátoval ze šesti dnů na deset. Podle zakladatele a ředitele festivalu Marka Hovorky to přineslo očekávaný efekt.
„Ukázalo se, že to bylo ve všech ohledech správné rozhodnutí. Festival se znovu nadechl a diváci, filmaři, porotci i štáb si přece jenom mohli trochu vydechnout a užít festival a filmy tak, jako před mnoha a mnoha lety,“ hodnotil Hovorka při pátečním zakončení fyzické části festivalu. Poděkoval partnerům akce, kteří tuto změnu ekonomicky podpořili.
Změna umožnila zejména znásobit počty repríz žádaných filmů a lépe rozprostřít enormní zájem o ubytovací kapacity Jihlavy.
Samotné vyhlašování festivalových cen hostil po roce opět společenský sál DKO Jihlava. Ve vesmírné stylizaci program moderovali kulturní novinář a podcaster Lukáš Grygar a režisérka a novinářka Apolena Rychlíková. Předávané ceny měly podobu hlinitokřemičitanových mis a váz vytvořených robotickou fabrikací.
Za přínos světové kinematografii ocenil letošní MFDF předního představitele tchajwanské nové vlny, kterým je režisér Tsai Ming-liang. Ten se ve filmech často věnuje lidem na okraji společnosti, např. migrantům pracujícím na podřadných pracovních místech. V Jihlavě vedl svoji mistrovskou lekci, promítalo se také sedm jeho filmů.
Režisér ocenil, že mohl poznat zemi svého oblíbeného spisovatele Franze Kafky. V českém chladu kvitoval, že ho udělení ceny hřeje u srdce.
Emoce na pódiu
Nejlepším tuzemským dokumentem byl vyhlášen Dům bez východu režiséra Tomáše Hlaváčka a producenta a spoluautora Martina Kohouta. Pojednává o byznysu s chudobou a nefunkčnosti systému v ČR, o bezvýchodné situaci nájemníků v jednom z nájemních domů, tzv. brněnské „Kuncovce“.
Tvůrci filmu cenu převzali v silných emocích. Na pódiu nechyběla ani jedna z hlavních hrdinek snímku, obyvatelka „Kuncovky“ Zdena.
„Děkuji festivalu, že dal šanci měnit věci, protože společnost je o tom, co nás spojuje. Je otázka, jestli jsme jako společnost chtěli, aby to došlo tak daleko, že někteří lidi žijí tak, jak žijí. To si myslím, že je selhání a musím si klást otázku, co je ta společenská smlouva. Ten dokument šel hodně do temnoty a tím víc v nás odkryl to lidské,“ děkoval v slzách režisér Hlaváček divákům, že mu ukázali šanci měnit věci.
„Naše cesta teprve začíná, protože ten film se teď musí dostat k politikům, k prezidentovi. A doufáme, že tohle tomu pomůže a děkujeme festivalu,“ uzavřeli tvůrci filmu a společně se hluboce poklonili publiku.
V sekci světových dokumentů získal hlavní cenu česko-slovenský snímek režiséra Marka Šulíka Prezidentka o pětiletém životním období Zuzany Čaputové. Cenu pro nejlepší film ze střední a východní Evropy převzal Filip Remunda za koprodukční film Štěstí a dobro všem.
Ocenění za nejlepší debut získal v sekci První světla slovenský snímek Šedá zóna režisérky Daniely Meressy Rusnokové.
V jednotlivých sekcích byla vyhlášena také řada profesních cen za střih, kameru či zvukový design nebo cen za originální přístup. Uděleny byly také ceny studentských porot.
Ceny od diváků
O cenách rozhodovali na Ji.hlavě hlasováním také sami diváci. Cenu publika si odvezl dokument Dajori autorské dvojice Martin Páv a Nicolas Kourek.
„Chtěl bych se omluvit všem ostatním dokumentaristům, kteří tady mají svoje filmy, protože já pocházím z Jihlavy, a to publikum je hodně jihlavské…,“ omlouval se kolegům spolurežisér Nicolas Kourek.
Film Dajori, který se soustředí na péči, starost a lásku v romské rodině, však získal rovněž od poroty (v níž vedle dalších zasedl také jihlavský básník Aleš Kauer) Cenu za originální přístup v soutěži českých filmů.
Název filmu znamená v romském jazyce Maminka, a tak Nicolas Kourek děkoval i maminkám obou tvůrců: „Kdybychom od nich nedostali tu bezpodmínečnou lásku, kterou dostáváme, tak bychom nikdy v životě nemohli natočit takovýhle film o lásce a mateřství, když jsme dva homosexuálové. Jde to. I my tomu rozumíme.“
Veřejnost rozhodovala o vítězi online hlasováním také v sekci krátkých filmů Krátká radost. Tady u diváků zvítězil film Když dítě zapláče… indického režiséra Shadaba Farooqa.
V soutěži festivalových plakátů přisoudili diváci Cenu publika plakátu IFF Rotterdam 2024.
Film zůstává dominantní formou
Festival promítl v kinosálech v Jihlavě a Třešti celkem 340 filmů. Podrobný přehled udělených filmových cen a dalších ocenění z 28. Ji.hlavy přineseme v JL v některém z dalších vydání.
„Těch deset dnů nám ukázalo, že dokumentární, experimentální a nezávislé filmy v sobě mají obrovskou sílu,“ uvažoval při zakončení Hovorka. Filmaři a filmařky, kteří na Ji.hlavu dovezli své filmy, podle něho ukázali, že síla dokumentárního filmu je veliká. Samotný festival podle Hovorky potvrdil, že film zůstává dominantní uměleckou formou.
V neděli v 18 hodin se uzavřela fyzická část MFDF a odstartovala Ji.hlava Online. Potrvá do 17. listopadu, všem akreditovaným účastníkům nabízí k přehrání více než 150 filmů z programu fyzického ročníku, včetně většiny vítězných.
Jak vysvětlili organizátoři, s již platnou festivalovou akreditací se stačí na webových stránkách Ji.hlavy přihlásit do osobního profilu prostřednictvím účtu na Visitor Page.
Filmy bude možné přehrávat do půlnoci v neděli 17. 11. Podléhají geoblokaci, jsou tedy dostupné pouze na území ČR. Všechny budou dostupné až do konce programu Ji.hlava Online.
Diskuze k článku