REGION - Mléko se vykupuje pod 6 korun za litr, náklady jsou přitom přes 8 korun. Sedláci z Vysočiny jako tradičního mlékařského regionu mluví o katastrofě a uvažují o vybíjení krav. Někteří z nich včera protestovali v Praze, před eurokomisařkou pro zemědělství. Existuje nějaká záchrana? Ptáme se krajského radního pro zemědělství Josefa Matějka (ČSSD):
Co sedlákům hrozí?
Když ztrácíte až 40 % tržeb, je pro vás propad výkupní ceny mléka likvidační, i když jste sebelepší chovatel. Montážnu můžete odstavit a železné součástky dát do skladu, ale krávu nemůžete na pár dní "odstavit", nekrmit ji a nedojit a mléko zmrazit v nějakém zásobníku. Můžete ji jen přestat chovat, tedy zabít. A to přinese větší nezaměstnanost, protože na Vysočině v prvovýrobě pracuje nadprůměrných 8 % lidí, jinde ani ne tři. Znamenalo by to i odliv lidí z vesnic, protože půda a zvířata přece jen více vážou lidi na stálé bydliště. A také jinou tvář krajiny: méně polí a louky by neměl kdo spásat.
Jak k propadu cen došlo?
Například "spekulativním" obchodem s komoditami, kdy se už prodávalo obilí ze sklizně z roku 2015 až 2018. Takový propad cen všech klíčových produktů obilí, hovězího a vepřového masa a mléka nepamatuji od roku 1966, kdy se v zemědělství pohybuji. Česko už není soběstačné ve výrobě masa (třetina se ho dováží) a hrozí i nesoběstačnost u mléka. A to je tragédie pro Vysočinu, která má nejvyšší výrobu mléka v ČR (16 % české produkce) a nejvyšší stavy skotu.
Má situace nějaké řešení?
Je třeba něco změnit na ose: polechlévmlékárnaobchod. První dva články už nemají žádný prostor a obchod si přivlastňuje zdaleka nejvíc peněz. Proto je mezi návrhy Zemědělského svazu i "horní strop" marží pro obchodní řetězce aspoň po dobu jednoho či dvou krizových let. Další návrhy, které svaz i Agrární komora předloží na pátečním (dnešním pozn. red.) jednání Rady asociace krajů ČR, jsou: mimořádné vládní dotace, například formou zvýhodněných úvěrů z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu od dubna. Jenže to je na dlouho, zemědělci potřebují pomoci teď.
Jinde v Evropě (na Slovensku) existují tzv. minimální ceny mléka. Proč nejsou u nás?
To je otázka spíš na ministra zemědělství. Ten tvrdí, že on do tržních vztahů nijak zasahovat nebude, nikomu nebude předepisovat ceny ani nikomu nebude určovat výši obchodní marže. Je to otázka politické vůle, tedy spíš nevůle.
Proč v době českého předsednictví EU nejde změnit český způsob na hektar, když jinde mají dotace např. na kusy dobytka?
To je podobné jako s předchozí otázkou. Údajně nelze měnit to, co se vyjednalo před vstupem do EU. ČR převzala zjednodušený způsob rozdělování přímých dotací na hektar, a tak musí i konat je to ale nespravedlivé vůči chovatelům skotu, hlavně mléčného. Podle odpovědi pana prezidenta Klause vedení Agrární komory a Zemědělského svazu by se o to mělo Česko během svého předsednictví aspoň pokusit. Opět mi ale připadá, že zde chybí politická vůle.
A kdyby stát snížil zemědělcům sociální a zdravotní pojištění jako v Polsku?
To by těžko prošlo, protože to by pak mohli chtít i v jiných odvětvích. Jedno je ale jasné: bez pomoci státu sedláci na Vysočině těžko přežijí ať už by to mělo být posílení dotace na velké dobytčí jednotky anebo jiné opatření. Jedno z nich by také mělo motivovat české zákazníky, aby si kupovali výrobky z českého mléka místo levných nekvalitních zahraničních jogurtů, které jsou vyrobeny z náhražek a mléko vůbec neviděly. Toto cítění pro tuzemské výrobky je třeba u Rakušanů silnější.
Jenže dnes je těžké vůbec český jogurt poznat...
No právě. Proto je naším dalším požadavkem na vládu, aby zpřísnila kontrolu pravidel pro označení výrobků, u kterých běžný opravdu člověk nemůže rozpoznat zemi původu a výroby. To bohužel zcela nefunguje ani u značky "Klasa", kde by měla být jistota, že pochází z českých polí a stájí.
Z úrovně kraje nepřipadá v úvahu silnější propagace vysočinských produktů?
Existuje možnost výrobců přihlásit se a získat certifikaci na speciální značku: "Vysočina regionální produkt". V únoru se jich objevilo nových 11 a potraviny z nich tvoří významné procento. Také se má v září konat první ročník soutěže výrobků potravinářského průmyslu kraje Vysočina, kterou chceme jako kraj podpořit.
V případě zhoršení jste zmínil i přechod sedláků z živočišné na rostlinnou výrobu.
Ten by to ale nezachránil, protože tu mnohem víc zajistí samy stroje, ne lidi. Navíc co s přebytečnou trávou? Jedním z řešení je ještě i zpracovávat trávu, hnůj či kejdu přes tzv. "mrtvé krávy" neboli bioplynové stanice, které z těchto surovin vyrábějí bioplyn (poté teplo a elektřinu). To je sice až dlouhodobá cesta udržení zemědělství, ale chceme ji na krajské úrovni podpořit víc než větrnou a sluneční energii.
Diskuze k článku