Krize ekonomiky už několik měsíců sužuje celý svět a nevyhnula se ani Česku. Obce v republice bojují mnohdy s rapidním nárůstem nezaměstnanosti. To je patrné i v Telči, kde marně hledá práci už 11 procent obyvatel. Obvykle se tam přitom křivka znázorňující počet nezaměstnaných pohybovala okolo šesti procent.
Jak ještě pocítí důsledky krize obyvatelé této obce, na to jsme se zeptali starosty Telče Romana Fabeše.
To snad ani nikdo neví. Dnes jsou pouze určité odhady, jak se bude vyvíjet daňový příjem, a to navíc od mírně plusových až do záporných čísel. Určitě je rozumné se na případnou krizi připravit. Udělat si nějaké rezervy, počítat s tím, že právě daňové příjmy můžeme mít nižší. Na druhé straně si myslím, že se termín krize až moc medializuje. Mnohdy se za ni schovávají i věci, které s ní nemají vůbec nic společného. Myslím si, že z krize se v řadě oblastí dělá přefouknutá bublina a možná místy až moc politická kampaň.
Takže i vy zastáváte názor prezidenta republiky Klause, který krizi přirovnal k chřipce, která trvá týden nebo sedm dní?
To ne. V žádném případě krizi nechci zlehčovat. Líbilo se mi přirovnání místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Kasala. Na setkání starostů s vedením kraje Vysočina ji přirovnal k povodním z předchozích let. Pokud taková pohroma přijde, jdou stranou všechny politické půtky a všichni se spojí, aby se problémová situace vyřešila.
A to se v tuto chvíli děje?
Bohužel ne. A z toho jsem nejvíc smutný. Mělo by se přestat s populistickými sliby a děláním si politické reklamy před volbami do Evropského parlamentu a opravdu si položit na stůl reálná čísla a řešení. A ne na nynější situaci vytloukat osobní či stranický prospěch. Kdyby se takto chovala zastupitelstva obcí a měst, měli bychom dnes v republice absolutní rozvrat veřejné správy. Snad si ze slov, která na setkání starostů zazněla, vezmou poslanci něco i pro činnost parlamentu.
Na únorovém zasedání zastupitelstva se vám podařilo pro letošní rok schválit rozpočet. Ovlivnilo jeho sestavování možné dopady celosvětové ekonomické recese? Určitě. Byli jsme opatrnější, protože příjmovou část máme asi o šest milionů nižší než za rok 2008. Počítali jsme i s nižšími daňovými příjmy. Domluvili jsme se tak, že nepůjdeme cestou nějakého dramatického snižování, ale máme vytvořenou určitou rozpočtovou rezervu do doby, než budeme znát konkrétní čísla.
Za leden už je k dispozici máte?
Za tento měsíc byly příjmy vyšší, než se počítalo, ale je možné, že v tom jsou zahrnuté ještě nějaké nedoplatky z loňského roku. Pro nás v tomto ohledu bude zásadní únor a březen. Pokud by nastal opravdu výrazný propad, tak bychom na březnovém zastupitelstvu případně navrhli nějakou rozpočtovou úpravu.
Bývalý vysočinský hejtman Miloš Vystrčil na zmíněném setkání starostů mimo jiné prohlásil, že krize se radnic jako takových příliš netýká. Státní úředník mzdu dostává pravidelně. Navíc na únorovém zastupitelstvu jste schválili navýšení odměn zastupitelům. Není to v době, kdy se konkrétně ve vašem městě zvedla v důsledku krize nezaměstnanost ze šesti na jedenáct procent, přinejmenším nevhodný krok?
K navýšení u zastupitelů skutečně došlo, ale pouze o nějakých třicet korun. Na rovinu říkám, že to jsou částky naprosto symbolické, které nemají na rozpočet města vůbec žádný vliv. (jedná se o navýšení o necelých 10 tisíc korun ročně v rozpočtu ve výši 121 milionů korun pozn. aut.).
Jakou konkrétní podobu mají právě schválené odměny?
Odměna neuvolněného radního je 1910 Kč, zastupitele 660 Kč měsíčně. Jsem přesvědčen, že si tuto odměnu telčští radní i zastupitelé plně zaslouží. I díky jejich zodpovědné práci do města tečou významné finanční prostředky např. z fondů EU. Mrzí mě, že některá města odměny zastupitelům nenavyšují s argumentem, že nechtějí prohlubovat finanční krizi. To považuju za velice populistické gesto.
Zaměstnancům radnice obecně asi propouštění opravdu nehrozí, ale každý z nich má svou rodinu, takže velmi intenzivně krizi vnímá. Navíc již tři roky nedošlo k žádné valorizaci jejich příjmů. Přesto, pokud by následky krize byly pro Telč opravdu zásadní, jsme připraveni sáhnout do rozpočtu třeba i na mzdovou část. Věřím ale, že k tomu nedojde.
Telč dlouhodobě patří k úspěšným žadatelům o dotace z Evropské unie. Nehrozí v důsledku krize, že město nebude mít na finančně velmi náročnou spoluúčast u projektů?
Na nejjednodušší investiční akce máme připravenou část rezervy v rozpočtu. S tím jsme počítali už v loňském roce. Jinak máme připravený systém překlenovacích úvěrů tak, abychom byli schopní úspěšné projekty zafinancovat. Průběžná návratnost jednotlivých dotací zatím vychází velmi slušně a pokud se nestane to, že by se úrokové sazby bank výrazně zvýšily, tak by to neměl být problém. Navíc je financování projektů striktně odděleno od provozního rozpočtu města. Máme na projekty vytvořený fond a z něho se všechny tyto záležitosti financují. Věřím, že právě takové investiční akce by mohly dát práci i řadě lidí ve městě a v regionu.
Diskuze k článku