SNÍMKY z instalace výstavy třešťských betlémů v pražské Jindřišské věži. Foto: Jindřišská věž
Od roku 2008 vystavují betlémáři z Třeště v době adventu a Vánoc v Jindřišské věži v Praze. Novogoticky upravená věž v Jindřišské ulici, objekt s vyhlídkou a zvonohrou, zahrnuje mimo jiné Muzeum pražských věží, galerii a prostory pro společenské akce.
Jde o zvonici kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty na Novém Městě pražském, součást urbanistického celku, jehož zakládací listinu podepsal císař Karel IV. na Křivoklátě 3. dubna 1347. V Jindřišské ulici byl poté postaven v polovině 14. století farní kostel spolu se hřbitovem, zvonicí, farou a farní školou.
Za švédského obléhání Prahy v r. 1648 byla zvonice o celkové výšce 65,7 m silně poškozena. Zásadní opravou prošla v letech 1878-1880. Tvar střechy s nárožními věžičkami dostala dle návrhu arch. Josefa Mockera.
„Věž má půdorys okolo deset na dvanáct metrů, takže prostor je tím daný. Vozí se tam dřevěný betlém naší rodiny i další betlémy a figurky. Místní řezbáři před lety vyřezali také nebarvenou Jindřišskou věž, takže ta je tam také k vidění, je v ní umístěna svatá rodina,“ popisuje Eva Požárová z předsednictva třešťského betlémářského spolku.
Právě Jindřišská věž je v pražské betlémářské instalaci jedinou nekolorovanou řezbou, ostatní zakomponované figurky jsou kolorované. Betlémy jsou i zde vystavěny v „třešťském stylu“, jsou tedy doplněny mechem a přírodninami s malovaným pozadím, tzv. „lončoftem“.
„Prostor věže je opravdu veliký a původní třešťské rodinné betlémy, jako je třeba ten náš, měly vlastně je pár figurek. Instalace je tedy vlastně spojena z několika betlémů,“ vysvětluje E. Požárová.
Hledá se brigádník
Betlémářská tradice se v Třešti uchovává od počátku 19. století, kdy se tu objevily první papírové, později dřevěné figurky. Zdejší Spolek přátel betlémů vystavuje své rozměrné betlémy zejména ve stálé expozici v Schumpeterově domě.
Komponovány jsou jako dioráma s krajinou z pařezů, mechů a dalších přírodnin s malovaným pozadím. Jsou také součástí expozice třešťské pobočky Muzea Vysočiny Jihlava ve stejném domě.
Tradice stavění betlémů v rodinách má v Třešti 200 let. Každoročně v období od 26. prosince do 2. února, tedy od Štěpána do Hromnic, lidé v minulých letech mohli navštěvovat domácnosti, kde se betlémy vystavovaly. Tato Betlémská cesta byla na konci roku 2015 zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.
Cesta za betlémy do rodin však byla zrušena o loňských Vánocích s ohledem na atmosféru ve společnosti a na opatření kvůli onemocnění covid-19. I letos bude zpřístupnění expozice betlémů v Schumpetrově domě a podoba Betlémské cesty záviset na momentální „covidové“ situaci.
„Betlémy jsou přestavěné. V největší místnosti, kde býval Brožkův betlém, najdou teď návštěvníci betlém z třešťského sympozia Dřevořezání. Těch více než 1300 figurek tak má teď nový prostor a Brožkův betlém je přesunut do vedlejší menší místnosti. To vše se podařilo betlémářům v listopadu přestavět,“ popisuje E. Požárová situaci ve stálé expozici.
Spolku nicméně podle ní momentálně scházejí „lidé na hlídání“, tedy uvaděči expozice. „Nechceme vystavovat ty naše babičky a dědoušky, kteří chodívali dřív hlídat do expozice, nějakým rizikům a také tomu, aby museli kontrolovat bezinfekčnost návštěvníků. To po nich nemůžeme chtít,“ vysvětluje Požárová, která je také místostarostkou Třeště.
Betlémářský spolek proto hledá na tento post brigádníka s tím, že po dozdobení by výstavu 20. prosince rád otevřel. Přístupná by pak měla být přes vánoční svátky, zřejmě až do Tří králů (do 6. ledna).
„Takže bychom tu sezónu trošku zkrátili a uvidíme, jestli lidé budou chodit, nebo jestli se situace tady v Třešti nezhorší. Určitě bude lepší, když si lidé před návštěvou expozice betlémů pro jistotu zavolají na informační městské centrum, kde jsme s děvčaty domluveni, a kde budou mít aktuální informace,“ uvažuje Požárová.
Podobně otevřená zůstává otázka rozsahu letošní Betlémské cesty po rodinných a dalších betlémech ve městě. Na infocentru by podle Požárové měly být k dispozici informace, zda některé rodiny své betlémy veřejnosti zpřístupní.
„Je to opravdu na dobrovolnosti těch rodin, aby se cítily bezpečně. Víme, že by snad měl být přístupný betlém ve firmě Podzimek a betlém v kostele sv. Kateřiny, jestli se nám podaří ho dostavět a pokud tam bude služba,“ dodává E. Požárová. Jak očekává, další jedno až dvě místa by mohla být přístupná v rodinách.
Betlémská cesta ve virtuálnu
Možností pro obdivovatele krásy betlémů je i v „době covidové“ návštěva virtuální Betlémské cesty na facebookových stránkách Betlémská cesta Třešť.
„Tam se může v podstatě zapojit každý z celé republiky. Vyfotí svůj betlém, napíše třeba - toto je slaměný betlém z Prahy, a my ho do virtuální Betlémské cesty zařadíme,“ vysvětluje Požárová.
V loňském roce měla tato virtuální procházka 74 zastavení v Třešti i mimo ni. „Tak budeme doufat, že se letos třeba podaří to stejné, protože víme, že v Třešti se betlémy staví,“ dodává Eva Požárová.
Tradicí v činnosti Spolku přátel betlémů v Třešti je v posledních letech také hojně navštěvované letní dvoudenní mezinárodní sympozium řezbářů Dřevořezání. Také jeho konání bylo ohroženo covidem. Nakonec se 19. ročník Dřevořezání v roce 2021 po přímluvách betlémářů - řezbářů uskutečnil, jen z náměstí se sympozium přesunulo do komornějšího prostoru zahrady Schumpeterova domu.
Diskuze k článku