Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Nejen informace o římskokatolické církvi v ČR, ale především 12 měsíců v roce a 12 významných českých osobností, u nichž uplynulo kulaté jubileum od narození či úmrtí.

Cyrilometodějský kalendář vychází již podvacáté. Po celou dobu jeho existence působí jako editor tohoto sborníku jihlavský rodák Jan Paulas.

V lednu si připomeneme 100 let od úmrtí významného papeže-reformátora Benedikta XV. (vlastním jménem Giacomo della Chiesa). V únoru 1922 se narodil básník a prozaik Jan Skácel. V březnu si připomeneme nedožité jubileum evangelického teologa Josefa Smolíka.

Duben je ve znamení vzpomínky na protestantského teologa a filozofa Jana Milíče Lochmana. V květnu 1922 zemřel katolický teolog a filozof Eugen Kadeřávek. Červen je trošku atypický, protože je zasvěcen vzpomínce na 300 let od úmrtí významného českého stavitele Kryštofa Diezenhofera.

Červenec bude ve znamení sta let od narození katolického kněze a vězně komunistického režimu Antonína Huvara.

V srpnu se vrátíme hluboko do minulosti. Sborník v tomto měsíci totiž vzpomíná na 800. výročí úmrtí zakladatele cisterciáckého kláštera na Velehradě, českého knížete a moravského markraběte Vladislava Jindřicha.

Září bude ve znamení 50 let od úmrtí evangelického teologa Josefa Bohumila Součka. Říjen bude dosti netradiční. Oslavíme v něm 85. narozeniny stále ještě žijícího českého historika a bývalého velvyslance ve Vatikánu Františka Xavera Halase.

Rovněž listopad bude patřit žijící osobnosti. Tento měsíc připadá na 80. narozeniny legendární české zpěvačky Marty Kubišové, která se stala symbolem boje proti komunistické totalitě.

V prosinci se vrátíme ke kořenům katolické církve. V tomto měsíci uplyne 400 let od biskupa svatého Františka Saleského, který je považován za jednoho z učitelů církve.

Tento v podstatě katolický sborník obsahuje příspěvky mnoha českých i zahraničních autorů. Velká část z nich pochází z Vysočiny. Najdeme v něm také rozhovory se zajímavými lidmi.

V případě zahraničních autorů má skutečně hvězdné obsazení. Obsahuje například povídku Bobule po Alexanderu Solženicynovi druhého neznámějšího vězně sovětského Gulagu Varlama Šalamova.

Povídkami Unést dívku není jen tak nebo Být šťastný se v tomto sborníku prezentuje nositel Nobelovy ceny, turecký spisovatel Orhan Pamuk.

Kdo by neznal italského spisovatele Umberta Eca, který nečekaně zemřel před pěti lety? Od něho si v kalendáři třeba může přečíst jeho prózu Kolik knih jste ještě nečetli?

Z českých jmen je snad nejznámější publicista Karel Kosatík, který se v kalendáři prezentuje úryvkem ze své knihy České okamžiky. Jeho text rozebírá nesouhlas parašutisty Adolfa Opálky s atentátem na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha.

Vysočinské zastoupení

V Cyrilometodějském kalendáři má bohaté zastoupení také Vysočina. A to jak svými autory, tak i tématy.

Přečíst si můžete texty od autora úspěšné knihy o pateru Josefu Toufarovi, Miloše Doležala. Ten se ve sborníku prezentuje hned čtyřmi příspěvky.

Povídka Veselý, Kelin a zázrak popisuje zázračné uzdravení dominikána Jiřího Marii Veselého, kterého léčil ruský emigrant Nikolaj Andrejevič Kelin.

Druhá Doležalova próza nese název Rudá rána a je o příslušníkovi StB Bohumilu Růžičkovi, který se zúčastnil provokace bezpečnosti v Číhošti, jejíž obětí se stal místní farář Josef Toufar.

Rozkymácet lešení naduté důstojnosti je povídka věnovaná Antonínu Bradnovi. V próze Lštění jako vyplouvající naděje píše o splnění svého snu o Vánocích roku 2020.   

Svůj příspěvek ve sborníku zveřejnil z vysočinských literátů také bývalý jihlavský novinář a dnes publicista Aleš Palán. Ten zde má otištěn úryvek ze své nové knihy Rady pánu Bohu, jak vylepšit svět ještě líp nazvanou Mág. 

Prezentuje se tu také Ludmila Klukanová s prózami Dva domy a tři rozsévači světla, která pojednává nejen o významném rodáku z Vysočiny, bývalém českobudějovickém biskupovi Josefu Hlouchovi.

Do sborníku přispěl také syn L. Klukanové, šéfredaktor JL Petr Klukan, svým zamyšlením o pohnutých osudech vsi, ze které pocházel Jan Kubiš.

Kněz a teolog Cyril Vojtěch Kodet pochází z Malého Beranova. V Cyrilometodějském kalendáři je otištěn jeho rozhovor s editorem Janem Paulasem.

Vysočinu reprezentuje také Lucie Tučková prózou nazvanou Na cestu, která pojednává o Petrkovu a jeho nejznámějších obyvatelích bratrech Reynkových.

Z Jihlavska pochází dcera Ivana „Magora“ Jirouse Marta Veselá Jirousová. V Cyrilometodějském kalendáři má otištěné dvě básně. Bolestný růženec a Tenkrát jsem ti řekla.

Publikace je vybavena množstvím fotografií a kreseb. Jejich autory jsou například malíři bratři Reynkovi nebo fotograf Karel Cudlín. Cudlín se zde prezentuje spoustou fotek z ČR i zahraničí, na nichž zachycuje společenské i politické události. Nevyhýbá se ani současným tématům. Ve sborníku totiž zachycuje také dnešní koronavirovou dobu.

Samotný název sborníku může neznalého čtenáře trochu odradit, protože si „jakýsi kalendář s Cyrilem a Metodějem“, nekoupí. Byla by to škoda, jelikož publikace nabízí každoročně známé autory s mnoha zajímavými tématy.  

Diskuze k článku