Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Před sobotním zahájením své 81. sezóny sčítá Horácké divadlo v Jihlavě (HDJ) také škody způsobené přerušením provozu v závěru té minulé. V ní muselo mimo jiné vynuceně odložit dvě plánované premiéry. 
Ekonomické ztráty podle slov ředitele HDJ Ondreje Remiáše řádově přesahují sumu čtyř milionů Kč. Nejde přitom jen o ztráty v oblasti příjmů ze vstupného, ale také např. z nerealizovaných pronájmů prostor. Ve specifické hygienické situaci se také divadlu zvýšily výdaje. 

Tento rok by přesto podle Remiáše mělo HDJ ekonomicky ustát, a to i díky deklarované třímilionové podpoře z ministerstva kultury. Ta má pokrýt výpadek příjmů za období od března do května 2020. „Dělá se to standardním přepočtem z minulého roku, ať už to pro ta divadla je, nebo není objektivní,“ vysvětluje Remiáš. 

Ohledně rozpočtu na příští rok probíhají jednání vedení HDJ se zřizovatelem, Krajem Vysočina. „Pevně doufám, že v této pro nás složité situaci k nějakému snížení rozpočtu nedojde a ustojíme věci tak, jak je máme naplánovány,“ věří Remiáš. 
K dosavadnímu zvládnutí situace bez snižování platů a propouštění podle něho přispělo, že divadlo bylo v dobré ekonomické síle: „To není v jiných divadlech úplnou samozřejmostí. To podfinancování kultury v České republice je dost silné a možná bude ještě horší. Ale situace už před tím (koronavirem) nebyla dobrá,“ dodává O. Remiáš.  

Je to až demotivující 
Škody, které koronavirové období divadlu napáchalo, jsou ale podle vedení HDJ také hodnotové či morální.  
„Opravdu mám v poslední době pocit, že když už se hovoří a píše o kultuře, tak je to jen na téma, kolik lidí můžeme pustit dovnitř, zda musí mít roušky, jak dodržujeme hygienická opatření a kolik nás to stálo,“ uvažuje Remiáš.  
Právě na tato témata se podle něho zploštila informovanost o kultuře. „Doufám, že se to pohne trochu jiným směrem,“ uvažuje.
Po loňské sezóně mělo také HDJ několik pozvánek na renomované divadelní festivaly. 

„Kvůli koronaviru ale naše inscenace nevyjely, což je ztráta v rámci renomé divadla. Cosi se tady buduje a nemá to potom šanci zaznít tam, kde je tomu náruč otevřená, a to je odborný divadelní svět,“ konstatuje dramaturg HDJ Jaroslav Čermák. 
Jak dodává, umístilo se např. jihlavské Utrpení mladého Werthera v odborném hodnocení v první desítce činoherních inscenací roku ve své kategorii.  

Než to zase praskne
I jihlavské divadlo sleduje a naplňuje všechna opatření, která vláda vydává a divadla se týkají. 
Těsně před začátkem 81. sezóny je tedy nastaveno na stav, kdy na Malou scénu (prostor do 100 lidí) může pustit publikum bez roušek. Do hlediště Velké scény (kapacita přes 300 diváků) se ale bude chodit v rouškách. K tomu se přidává nutnost dodržování rozestupů a daných hygienických opatření. 

„Samozřejmě, že se to dotýká celého chodu divadla. Značně nám to komplikuje práci a často je to až demotivující,“ komentuje nutnost přizpůsobovat chod divadla stále novým opatřením ředitel Remiáš.  
Některé věci je podle něho za těchto okolností náročné plánovat, často se opatření a podmínky velmi rychle mění. 
„Uvidíme, co bude dál. Mým takovým tichým snem bylo uvést alespoň tři premiéry, než to praskne zase do nějakého stavu… Doufejme, že k tomu nedojde a že všechno bude směřovat k tomu, že budeme alespoň otevřeni,“ dívá se směrem k podzimní sezóně ředitel HDJ.     

Co přinese září a říjen, popřípadě listopad, je ale podle něho velmi těžké odhadovat. Přidat se totiž mohou i chřipkové epidemie. V chodu provozu postupuje vedení divadla podle dané směrnice, aby minimalizovalo nebezpečí nákazy koronavirem v týmu. 
„Ale vždycky tu bude nějaký vykřičník, popřípadě hned nato otazník, pokud náhodou bude někdo z našich zaměstnanců pozitivní, jakým směrem se vydáme,“ uvažuje O. Remiáš. Každopádně by to podle něho znamenalo zásah do chodu divadla.  
Jeho herci i další zaměstnanci ale neseděli s rukama v klíně ani během jarní pandemie. Divadlo např. přesměrovalo provoz ve své krejčovské dílně na šití roušek tam, kde byly potřeba. Herci se pak přizpůsobili s čerpáním dovolené a v létě se místo prázdnin vydali za diváky na letní scény v zoo a na hradech Roštejn a Kámen. 

Na poslední chvíli  
Pokud jde o předplatné, snižuje se i v HDJ, jako v ostatních divadlech, rok od roku zájem o formu abonmá na pevné termíny. Stoupá naopak zájem o časově flexibilní formy.  
Ve své 78. sezóně HDJ zaznamenalo úbytek zájemců o předplatné v souvislosti se změnou dramaturgie, od té doby je zájem poměrně stabilní. 
„I přes to, co se teď dělo - přes koronu, se to rýsuje i letos jako poměrně stabilní. Úbytek je celkově v řádu jednotek procent,“ říká k aktuálnímu zájmu o předplatné marketérka divadla Mirka Kvíčalová. Divadlo ale ještě čeká, jak bude vypadat tradiční zářijová vlna zájemců o abonmá. 

„Rozhodně, vliv to na to má. Když mluvíme s diváky, kteří neobnovují abonmá, tak vesměs je jejich důvod ten, že neví, co bude. Myslím, že lidé cítí nejistotu – nejenom s nemocí, ale i finanční. A ne všichni jsou ochotni chodit do divadla v roušce. Řada lidí je nemocných nebo starších, a říkají, že je to pro ně diskomfort,“ popisuje Kvíčalová. Daleko více se kupují vstupenky doslova až na poslední chvíli. 
Také ředitel divadla hovoří o milém překvapení, pokud jde o letošní zachování zájmu publika. 

„Když se např. objevil v Jihlavě problém s koronavirem v Alzheimer centru, během jednoho, dvou dní jsme měli v prodeji abonmá úplný útlum a telefonáty, kdy lidé přemýšleli, že vrátí předplatné,“ popisuje konkrétní vliv mediálních zpráv na rozhodování diváků. 
I letní hraní HDJ ukázalo, že se lidé rozhodují až v daný okamžik.

„Den před představením máte prodaných třicet lístků a kapacitu 150. A dopoledne v den představení už řešíte, kam všechny ty lidi dáte, jaký je zájem. S tím jsme se dřív nesetkávali,“ popisuje na příkladu Remiáš.  
Očekává také razantní snížení zájmu o hromadná školní představení, a z toho plynoucí ekonomické ztráty. Už vzhledem k tomu, že školy jsou k opatrnosti v tomto směru vyzývány ze strany ministerstva školství. 
„Je deklarováno, že do konce roku nemáme ze škol očekávat hromadné objednávky. Ani samotné školy totiž nevědí, jak bude školní rok vypadat. Nechtějí si komplikovat situaci a vystavovat žáky riziku,“ chápe Remiáš. Divadlo jim tedy bude spíše nabízet představení pro menší skupiny na své Malé scéně. 

Diskuze k článku