Jednou z osobností, které přijely podpořit festival Hračkobraní v Kamenici nad Lipou propagující tradiční české hračky, byl ředitel divadla Na Fidlovačce a nově i senátor za ODS Tomáš Töpfer. Herec, známý jako vrchní velitel Karel Arazím z Četnických humoresek, nám poskytl rozhovor.

Jaká je podle vás úroveň dnešních hraček?

"Dnes převládá mezi dětmi záplava elektroniky. Ne že bych měl něco proti elektronice - je to báječná věc, i počítač je bezvadný pomocník, a děti si s nimi hrají prostě proto, že existují. V roce 1890 si také nehrály s auty, protože auta ještě nebyla. Jenže dřevěné a další tradiční hračky jsou jednak z ušlechtilého materiálu a jednak jsou to všechno většinou překrásné kreativní a různě variabilní hračky, i designérsky velmi povedené. Takže návrat k materiálům jako je dřevo a udržování tradice hračkářství je ohromně záslužná věc. Navíc dřevo je obnovitelný zdroj, a mimochodem ho dokonce méně spotřebujeme, než ho v lesích vyroste."

S čím jste si jako malý hrál vy?

"Samozřejmě s autíčkama. Měl jsem právě dřevěné hračky: dřevěný trolejbus a dřevěnou koloběžku a toužil jsem po kovové, protože kovová jezdila rychleji."

Od podzimu jste kromě své umělecké profese také senátorem. Jak se vám daří propojit vaši původní profesi s tou politickou?

"Já myslím, že úplně stejně, jako se třeba běžné ženě daří propojit domácnost a zaměstnání. Musím to stihnout. Dnes vlastně každá žena má domácnost a ještě je zaměstnaná, a nikdo se ji neptá, jak to dokáže propojit. Navíc já už dnes nehraju tak často - od doby, co jsem v Senátu, mám jen zhruba šest až osm představení do měsíce."

"Nejsem nijak překvapený. Možná i proto, že já jsem do politiky nešel z nějakými přehnanými iluzemi, že jeden jediný člověk může něco změnit - já se naopak velmi trpělivě a pokorně učím od svých zkušenějších a starších kolegů. Je mi jasné, že každá změna zákona nebo legislativní posun trvá měsíce, někdy i léta, že ta legislace je dlouhá. Je to zákon, a má to tak být. Jediné, co mě stále překvapuje - ale to jsem věděl už předtím, a nyní jsem se v tom jen utvrdil - že Česká republika je jako Šípková Růženka v houští zákonů, ve kterých se nemůže vyznat už ani právník. Jestli přispěji k tomu, že se to podaří zjednodušit, že se přestanou dělat takzvané přílepky (kdy se jeden zákon nebo novela dodatečně "přilepí" k jinému, zcela nesouvisejícímu zákonu - pozn. red.) a že se tak český právní řád přestane zaplevelovat neustálými novelami, tak budu šťastný."

Na závěr spíše odlehčující otázka. Nedávno do redakce JL dorazil rozhořčený dotaz, proč se v Četnických humoreských nemluví brněnským "hantecem", když se odehrávají v Brně.

Diskuze k článku