Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

Ladislav Malý nebyl agentem StB, je to spíš postava pro psychiatra, tvrdí historik Michal Stehlík.

Z vaší přednášky vyplynulo, že za babickým procesem nestála prvoplánovitě StB, která chystala jiný proces, ale Babice okamžitě využila. Takže Ladislav Malý nebyl podle vašeho zjištění agentem StB?

Jsem přesvědčen, že Ladislav Malý nebyl agentem Státní bezpečnosti ani nebyl nijak řízen. Bezpečnost chtěla každopádně v regionu zasáhnout, ale Malý do jejich plánů spíše nečekaně „vpadl“ a Babice následně StB využila, neplánovala je.

Kým tedy Malý byl?

Jeho osobnosti jsem se podrobně věnoval. Ve zkratce bych řekl, že je to spíše postava pro psychiatra, nežli historika. Alkoholik, dobrodruh, egomaniak, narcistní osobnost… To vše „ve špatnou dobu na špatném místě“. Lidé chtěli věřit, že je reálné bojovat proti komunismu, proto uvěřili i takto narušené osobnosti.

Iniciátor „Babic“ Ladislav Malý byl zastřelen. Jak ale padlo i v diskuzi po přednášce, mezi lidmi se tvrdilo, že Malý přežil. Dokonce to snad tvrdili i vaši prarodiče, kteří patřili do babického procesu.

Ano, je to tradovaná vzpomínka, že přežil střelbu v poli, že byl spatřen v Litoměřicích či v Jihlavě, že pracoval v Praze apod. Osobně to nepovažuji za možné, dle všech zjištění zemřel v bolíkovickém poli. Mýtus o jeho přežití měl podpořit konstrukt, že vše bylo akcí StB. Lidé raději věří, že byli obětí spiknutí, nežli že se stali obětí blázna, kterému chybně uvěřili.

V přednášce jste zmínil, že se ještě před začátkem soudu sešla politická špička ÚV KSČ, která rozhodla o trestech smrti. Patřili do ní Klement Gottwald, Viliam Široký, Rudolf Slánský a také Antonín Zápotocký, pozdější prezident. Něco tak zrůdného se o Zápotockém, pokud vím, dosud nikde neobjevilo.

Takzvané politické vedení ÚV KSČ se sešlo v Praze 10. 7. 1951 - osm dní po střelbě a dva dny před procesem a rozhodlo o trestech smrti. Seděli u tohoto rozhodnutí všichni čtyři výše jmenovaní. Je pravda, že se daný fakt moc neuvádí - trochu nabourává tezi o tom, kte-rak byl Zápotocký ten „hodný“ komunista oproti Gottwaldovi.

Jakou roli v babickém procesu hrála bezpečnostní pětka, v níž byl i Miroslav Holz-bauer z Jihlavy?

Bezpečnostní pětka byl vlastně neformální orgán místních mocných, který projednával podrobně postup represí, jména, osudy. Většinou pracovala s podklady Státní bezpečnosti, takže iniciaci a přípravu těch materiálů je třeba přičíst primárně jihlavské Státní bezpečnosti.

Takže mozkem zinscenovaného babického procesu byl šéf Krajského velitelství StB František Zita?

 Dá se to tak říci, on a jeho spolupracovníci jako Achylis, Smolík, Pukl nebo Dvořáček.

Miroslav Holzbauer, který byl krajským tajemníkem KSČ, byl ještě v padesátých letech odejit. Znamená to, že byl ten „hodný“, který se nechtěl na nezákonnostech podílet? I v porevolučních letech zastával tvrdé komunistické názory.

Nedá se to takto říci. Jihlavská KSČ byla ve své době napojena více na brněnskou organizaci na čele s O. Šlingem. Když byl Šling zatčen a zařazen do Slánského procesu, mnoho komunistů, navázaných na něj, přišlo o funkce. Byl to boj uvnitř strany dle „osvědčeného“ modelu ze Stalinova Ruska.

V porevolučních letech Holz-bauera zažaloval, jako člena bezpečnostní pětky, farář Šimek, který chtěl, aby se za babický proces někdo zodpovídal. Jak soud dopadl?

 Pokud vím, tak vlastně nedopadl nijak, nikdo nebyl odsouzen za podíl na babických událostech. Vše vyznělo tak trochu do ztracena.

Takže za vraždy v babickém procesu odsouzen nikdo nebyl?

Nebyl. Ústav pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu se o to snažil, ale nakonec se k soudu nedostali ani soudci z lidu, kteří ještě v 90. letech žili. Je to trochu klasický případ naší justice, kdy se za padesátými roky prostě „zavřela voda“.

 
V přednášce jste zdůraznil, že babický proces je rekordem v dějinách české justice. V jaké rychlosti proces připravila, i v tom, že popravila tři kněží…

 Ano, uvědomme si, že v babické škole se střílí 2. července., pak se rychle zatýká mezi 3. - 5. červencem a 7. července je už první verze trestního spisu. StB vyrobila politický proces, bez prokuratury, bez standardního postupu.

Do procesu zařadili i lidi, kteří již třetím měsícem seděli v jihlavském vězení, i proto to mohlo být tak rychlé. Po babické střelbě bylo třeba tvrdě ukázat, že strana a vláda je silná. Proces tak začal deset dní po střelbě a po dvou dnech trochu zmateného jednání bylo vyneseno sedm rozsudků smrti. Popravy pak proběhly za pouhých 14 dní - 3. srpna 1951. Je to smutný a tragický „rekord“ v naší justici. Ale základem bylo, že proces neměl žádné parametry standardního soudu, vše bylo předem jasné, obhajoba nulová, soudci i obvinění odříkávali texty Státní bezpečnosti.

Diskuze k článku