Ilustrační foto archiv JL
Péče o umírající je jedním z důležitých regionálních témat. Kraj se zaměřil především na domácí hospicovou péči. Se zřízením kamenného hospice zatím nepočítá.
Otázkou kamenného hospice se naposledy zabývala zdravotní a sociální komise kraje. „Komise vyjádřila svůj názor, že zatím nevidí potřebu kraje zřizovat kamenný hospic jako nějak akutní,“ vyjádřil se předseda sociální komise Rady kraje Vítězslav Schrek (ODS).
Podle jeho slov jsou na Vysočině zajištěny, rozvinuty a podporovány jiné formy tohoto typu péče. „Především domácí hospicová péče, ale i hospicová lůžka a hospicové pokoje ve zdravotnických zařízeních,“ specifikoval Schrek.
O vznik kamenného hospice na Vysočině usiluje psychoterapeutka Ludmila Novotná. Ta za tímto účelem spoluzaložila spolek pro lůžkový hospic na Vysočině.
„Kraj se zaměřuje na domácí péči. To však není možné pro každou rodinu, protože o umírajícího je nutné pečovat 24 hodin,“ sdělila Novotná. Kraj sice nahrazuje služby kamenného hospicu paliativní jednotkou v jihlavské nemocnici, to ale dle Novotné nestačí. „Je to pořád dvoulůžkový nemocniční pokoj, který nemá potřebné standardy,“ tvrdí.
Podle jejích slov kamenný hospic má tu výhodu, že poskytne umírajícímu dožití v klidném a důstojném domácím prostředí, kde ho mohou navštěvovat blízcí a může tam například mít také domácí zvířata. V jihlavské paliativní jednotce není dle vyjádření Novotné pro blízkého ani přistýlka.
Ředitel Oblastní charity v Jihlavě Michal Novotný (Michal Novotný a Ludmila Novotná jsou manželé) by kamenný hospic v kraji také uvítal. „Myslím si, že hospicová péče v kraji má být komplexní a do té patří i kamenný hospic,“ doplnil Novotný.
Odlišný názor má krajský radní pro sociální oblast Petr Krčál (ČSSD). „S kamenným hospicem naše koncepce prozatím nepočítá, protože podle průzkumu podporuje tento typ zařízení pouze 6 % obyvatel,“ doplnil Krčál.
Podle něho nelze na jedné straně budovat kamenný hospic a na druhé rozvíjet ambulantní služby. Dle sdělení Krčála má kraj několik let dobře fungující terénní služby a v současné době rozvíjí strategii tzv. mobilního hospice.
„Navíc zde budou pracovat i odborní paliativní lékaři,“ doplnil Krčál a pokračoval: „V každé nemocnici je zabezpečeno dále minimálně jedno lůžko. V jihlavské nemocnici je celkem patnáct lůžek, které dnes dostačují celkovému trendu v tomto oboru.“
V minulosti se město zabývalo záměrem zřízení kamenného hospice na Lesnově v areálu bývalé výletní restaurace Tivoli.
Hospicovou péči v domácím prostředí poskytuje v kraji Domácí hospic Vysočina (DHV). Jeho ředitel Petr Havlíček míní: „Podle mého názoru by se měla vzít v úvahu možnost několika menších „minihospiců“, například o 4-5 lůžkách, kdy by tato zařízení nabízela tuto pobytovou formu hospicové péče současně s terénní formou, tedy domácí hospicovou péčí.“
Tato varianta by podle něj měla několik podstatných výhod – snazší vykrývání kapacitních výkyvů, vzájemnou výpomoc personálu v obou typech péče, možnost přechodu pacientů z jednoho typu do druhého, vyřešení problému lékařské péče v domácích hospicech nebo také snazší dosažitelnost pro členy rodiny.
Pokud jde o výhody samotného kamenného hospice, ty ředitel DHV vidí především v personálním vybavení, kde péči poskytují paliativní profesionálové, kteří nejsou zatíženi klasickou zdravotnickou péčí, a dále v komfortu, poskytovaném jak pacientovi samotnému, tak jeho blízkým.
„Je určitě velký rozdíl v prostředí, které pro strávení posledních chvil života nabízí nemocnému, ale i jeho blízkým, kamenný hospic nebo nemocnice,“ poznamenal Petr Havlíček s tím, že nejideálnější je nepochybně domácí hospicová péče.
„Ale ne každá rodina jí může z různých důvodů využít. Pak určitě na druhém místě stojí kamenný hospic,“ konstatuje závěrem.
Diskuze k článku
První ledy se hnuly
Hospicová péče je nepochybně jednou z priorit sociálních programů. Už dnes slaví nesporné úspěchy, ale bohužel dílem práce dobrovolníků. Personál hospiců, i přes činnost suplující práci sester ve zdravotnických zařízeních, však není stejně honorovaný. Výhodou menších "buněk" hospiců je větší intimita prostředí, nevýhodou pak nároky na vyšší počet obsluhujícího personálu, který nezřídka tráví u lůžek umíracích i 24 hodin denně. A po hříchu, oni si zasluhují důstojný odchod ze života. Vše je samozřejmě otázkou peněz, bohužel. Zde by mohly perfektně fungovat PPP projekty, neboť nejen příslušní úředníci, ale i politici a podnikatelé se mohou jednou dostat do situace, kdy budou rádi za důstojný odchod ze života.
VladimírV | 2015-11-02 18:47:56 |
ReagovatKdyž to máte těžké, pane Vladimíre.
Copak se najdou peníze na Klokánky, dětskou onkologii či na hospicovou péči, aby byl našim lidem umožněn důstojný odchod ze života, když potřebujeme peníze na muslimáky, cpaní peněz do Jordánska či zbraní za 16 milionů do USA?
Je v našem kraji paliativní péče opravdu komplexně zajištěna?
Častým argumentem odpůrců kamenného hospice na Vysočině je existence řady mobilních domácích hospiců a jednotky paliativní péče v jihlavské nemocnici. V budoucnosti patrně budou menší jednotky pro umírající pacienty vznikat i při dalších lůžkových zařízeních našeho kraje. K čemu tedy ještě kamenný hospic? Počet domácích hospiců na Vysočině je - v rámci celé ČR - nadprůměrný a jejich pracovníci odvádějí úžasnou práci. V tomto ohledu se tedy Vysočina může právem pyšnit. Jenotka paliativní péče je zase neocenitelnou službou všem umírajícím, kteří by jinak trávili poslední dny svého živta na běžných nemocničních odděleních akutní péče, či na ODN a v LDN. Zde mají specifické podmínky přizpůsobené jejich stavu a prognóze. V naší společnosti však přibývá lidí, kteří v nemocnici zemřít nechtějí. O nečem možná vypovídá i fakt, že toto přání stále častěji vyslovují lékaři a pracovníci dalších zdravotnickýh profesí. Ve chvíli, kdy již není naděje na vyléčení, přejí si prožít poslední dny co možná "nejnormálněji", v civilním prostředí podobném domácímu. A tam, kde není možné zajistit nepřetržitou domácí péči, nebo je rodina vyčerpaná a potřebuje přechodně ulevit a načerpat sil, má kamenný hospic nenahraditelnou funkci.
Zdislava | 2015-11-03 11:04:57 |
Reagovatkamenný hospic
Ahoj. Je škoda, že se rozhodování řídí dle průzkumů. Navíc, proč tedy kraj podporuje jak rozvoj terénní pečovatelské služby tak i navyšování a novou výstavbu pobytových zařízení - domovů důchodců atd.? Vždyť je to to samé. Obojí se doplňuje, nikoliv vylučuje. Jsme poslední kraj, kde není v centru hospicové péče kamenné zařízení, které je pro rodiny, co nemohou využívat terénních služeb, nebo si potřebují odpočinout. Terénní hospici jsou jako chapadla chobotnice rozprostřena do terénu. Mimojiné, průměrné dožití klientů v kamenných hospicích je cca 30 dní. Je to Bohulibý počin. Bůh žehnej tomuto plánu!!
S radostí reaguji na tento článek,protože je jiskřičkou ,že do povědomí lidí se dostává i zájem o prožití "dobré smrti",která se týká dříve nebo později každého člověka.Myslím,že podpora veškerých aktivit-ať domácí hospicové péče, kamenný hospic ,či " rodinné pokoje" je důležitá.Přirozené obavy ze smrti by neměli být zábranou k tomu ,aby se o těchto věcech hovořilo, psalo a vše,co ke zlepšení paliativní péče prospívábylo podporováno.Přestože na jihlavsku tyto snahy jsou zaznamenány,na havlíčkobrodsku žalostně chybí a je zde co dohánět!