David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Časová linka pro určení finální a záložní lokality pro vybudování úložiště vyhořelého jaderného paliva nabírá čím dál většího zpoždění. 
Ministerstvo životního prostředí teprve nedávno posvětilo zahájení průzkumných prací kvůli určení finální a záložní lokality pro vybudování úložiště i v poslední lokalitě ze čtyř, které se dostaly do nejužšího výběru.

Zatímco o Horce na Třebíčsku, Březovém potoku na Klatovsku a také Janochu nedaleko Temelína ministerští úředníci rozhodli už dříve, ohledně Hrádku ležícího na rozhraní Jihlavska a Pelhřimovska si dali na čas. 

Lokalita Hrádku v sobě sdružuje celkem osm obcí. Leží na území Boršova, Cejle, Dolní Cerekve, Hojkova, Milíčova, Mirošova, Nového Rychnova a Rohozné.

Všechny zastupuje právník Luboš Kliment ze Žďáru nad Sázavou, který na ministerstvo už před téměř rokem poslal desítky námitek proti povolení průzkumných prací. Úředníkům proto trvalo, než se s nimi dokázali vypořádat, a to včetně námitek podjatosti.

Když vyšlo najevo, že i Hrádek prošel povolovacím procesem, starostové z dotčené lokality svolali společnou schůzku. „Na základě porady starostů z lokality jsem dostal pokyn podat proti vydanému rozhodnutí ministerstva rozklad, který obsahuje zatím obecné důvody pro podání opravného prostředku, které budou podrobně odůvodněny do měsíce.  Rozhodovat o rozkladu bude ministr životního prostředí,“ sdělil právník obcí sdružených v lokalitě Hrádku.  

Chystají se hluboké vrty i geofyzika
O průzkumná území zažádala Správa úložišť radioaktivních odpadů v únoru loňského roku. „Cílem průzkumů je získat podrobnější informace o geologickém složení a o vývoji horninového prostředí čtyř zvažovaných lokalit, aby bylo možné vybrat finální a záložní lokalitu pro umístění hlubinného úložiště,“ říká ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Lukáš Vondrovic.

Dodává, že na základě pravomocného stanovení těchto území se ze zákona dotčeným obcím vyplácejí příspěvky, které mohou použít podle svého uvážení.

Lokality byly podle něj dříve charakterizovány jen z povrchu, teď je podle něj zapotřebí získaná data rozšířit o klíčové informace především z hloubkových vrtů, které umožní prozkoumat horninový masiv, v němž by úložiště jednou mělo být, do nejmenších podrobností. 

„Je nutné vědět vše o samotné hornině, jejím petrografickém a mineralogickém složení. Vědět, jak je hornina pevná, jestli je někde porušena, jak v ní proudí voda a jaké je přesně její složení. Především, jak všechny tyto záležitosti a parametry ovlivňuje hloubka,“ uvádí vedoucí oddělení geologických bariér Marek Vencl.

Kromě hlubokých vrtů proběhnou na lokalitách také geofyzikální měření, která pomocí mnoha speciálních metod pomáhají určit třeba oblasti většího porušení horninového masivu nebo případné dutiny v něm.

Biologický screening už proběhl
 V loňském roce proběhl podle něj například biologický screening lokalit, který se zaměřil na rostliny a živočichy v lokalitách. Letos pak začal projekt hydromonitoringu, který se dlouhodobě zaměří na chování povrchové a podzemní vody a ochranu vodních zdrojů a další práce.

Samotná průzkumná území mají mnohem větší rozlohu než pak následně povrchový nebo podzemní areál hlubinného úložiště. Podzemní část se bude rozkládat na ploše dva až tři kilometry čtvereční. 

Podle zpracovaných studií se velikost povrchového areálu pohybuje od 15 do 20 hektarů. Záleží ale na podmínkách v lokalitě, například na morfologii terénu nebo na dopravně-obslužných možnostech.

Hlubinné úložiště je jedním z největších projektů ochrany životního prostředí současné generace a jediné technicky proveditelné konečné řešení životního cyklu radioaktivních odpadů, které se kromě České republiky připravuje v mnoha zemích celého světa.

O umístění má být jasno brzy
Geologické vrty by měly podle platformy nechcemeuloziste.cz získat ještě další samostatné povolení. A protože vláda schválila návrh SÚRAO na zkrácení harmonogramu přípravy hlubinného úložiště, má být o jeho umístění rozhodnuto nejpozději v roce 2028.

Na klíčové geologické práce plánované původně na sedm let takto nezbude ani poloviční čas. Místo pro hlubinné úložiště, které má garantovat bezpečnost po statisíce let, tak má být podle platformy vybráno na základě velmi neúplných dat.

Původně na za základě výsledků zkoumání měla vzejít jedna hlavní a také záložní varianta, kde by úložiště mělo vzniknout, nejpozději v roce 2028. Obce mají za každý rok průzkumných prací podle atomového zákona na příspěvek do rozpočtu od státu.

Třeba konkrétně u Dolní Cerekve, která je jednou z obcí v lokalitě Hrádku, jde o více než dva miliony korun. Městys příspěvek přijmout musí, řada obcí už ho v minulosti chtěla vracet, ale ministerstvo financí tento krok zamítlo s odůvodněním, že vedení obcí se nechová jako řádný hospodář, a peníze jim nařídilo si ponechat.

Má stát 111 miliard korun
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má stát podle dřívějších informací zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Platforma proti hlubinnému úložišti napsala otevřený dopis novému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi. V něm mu připomíná, že po jeho předchůdci zůstaly nesplněné sliby z programového prohlášení vlády: 
„Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Jsme otevřeni i jiným řešením, než je konečné hlubinné úložiště v ČR.“ Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 57 členů (39 obcí a měst a 18 spolků).
Na Ministerstvu průmyslu a obchodu je připravována aktualizace vládní koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. 

Ministr Vlček dostal dopis
„Řešení, které bude upřednostněno, by mělo mít co nejmenší dopady na životní prostředí a na život lidí v dotčených obcích,“ napsali starostové Vlčkovi.
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta Horažďovic z lokality Březový potok, se chce s ministrem potkat. 

„Ministrovi Vlčkovi nabízíme jako Platforma proti hlubinnému úložišti schůzku, na které bychom s ním rádi probrali problémy omezených práv obcí při rozhodování o úložišti a jej požádali o poctivé vyhodnocení i jiných řešení, než je hlubinné úložiště. Věříme, že jako bývalý úspěšný starosta by mohl vnímat zájmy obecních samospráv citlivěji než jeho předchůdci,“ míní.
 

Diskuze k článku