JIHLAVA - Cévní mozková příhoda je po infarktu myokardu druhou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Zdali je tento údaj opravdu tak alarmující, jsme se zeptali primáře neurologického oddělení Nemocnice Jihlava MUDr. Ondřeje Škody:
"V odborných studiích se uvádí, že ročně u nás postihne až 35 tisíc lidí. Třetina jí podlehne, třetina zůstává invalidní a třetina zůstává sice bez následků, ale je vystavena vysokému riziku další příhody. Kardiovaskulární onemocnění jsou skutečně považována celosvětově za nejčastější příčinu úmrtí. Až jednu třetinu z nich mají na svědomí právě cévní mozkové příhody."
Jaké může mít cévní mozková příhoda pro člověka následky?
"Po cévní mozkové příhodě může následovat ztráta soběstačnosti, porucha hybnosti, dlouhodobá léčba a často trvalé následky. Přestože existují účinná preventivní opatření a zdokonalila se diagnostika a léčba, zůstává toto onemocnění zákeřným útočníkem a nejčastějším důvodem předčasné invalidity. Se vzrůstajícím věkem se přidružují další onemocnění a stoupá riziko iktu i jeho komplikací. Asi v 50 procentech případů nepředcházejí mozkovému inzultu žádné varovné příznaky. V mladším věku bývají více postiženi muži než ženy. Klíčovou roli při záchraně pacientů s cévní mozkovou příhodou hraje čas, protože účinná léčba musí být zahájena do tří hodin od prvních příznaků."
Co to vlastně je cévní mozková příhoda?
"Cévní mozkovou příhodou rozumíme poruchu v prokrvení mozkové tkáně. Přibližně z osmdesáti procent jde o ischemickou formu, kdy je přerušen nebo omezen přísun krve, tedy kyslíku a živin, k buňkám. Ve zbylých procentech se jedná o formu hemoragickou, tedy krvácivou.
Lze pojmenovat hlavní příčiny cévní mozkové příhody?
"Jde o široké spektrum příčin. U ischemické formy se na zhoršení průtoku asi nejvíce podílí ateroskleróza tepen a poruchy srdečního rytmu. Míra degenerace stěny tepen je ovlivněna výkyvy arteriálního tlaku, poruchami lipidového spektra či onemocněním, jako je cukrovka. K uzavření lumina cévy dochází v části případů srážením krve přímo v místě jejího zúžení. Jindy krevní sraženina může být vmetena ze srdce nebo širší cévy.
K rozvoji klinických příznaků dochází, pokud zúžení cévy je tak významné, že protékající krev nestačí k výživě mozkové tkáně. U hemoragické formy je primární krvácení a destrukce okolní tkáně. Místem příhody bývá oslabená stěna cévy následkem vysokého arteriálního tlaku nebo degenerativních změn, jindy může jít o pacienta s poruchou krevní srážlivosti."
Pokud mluvíme o příčinách vzniku cévní mozkové příhody, měli bychom podrobněji rozebrat rizikové faktory, které významně zvyšují pravděpodobnost tohoto onemocnění.
"Jedním z prvních je arterioskleróza. Jedná se o degeneraci výstelky a stěny cévy, jež začíná již v dětství. Z velkých cév bývají nejčastěji postiženy aorta, věnčité tepny srdeční a přívodné tepny mozku, zejména krkavice. "Opotřebování cév" postupuje u každého individuálním tempem.
I když může hrát významnou roli genetika, mnoho rizikových faktorů lze ovlivnit. Mezi ně patří diabetes mellitus, hypertenze, zvýšení hladin tuků v krvi, kouření, malá tělesná aktivita či užívání orálních kontraceptiv s vysokým obsahem estrogenů.
Nastavení správné léčby a změna životního stylu může tak být i primární prevencí vzniku srdeční nebo mozkové cévní příhody. Na vzniku cévní mozkové příhody se významně podílí i onemocnění srdce a poruchy jeho rytmu, nejsouli včas léčeny.
Patří mezi "ohrožené" cévní mozkovou příhodou ženy, které užívají hormonální antikoncepci?
"Dlouho diskutovanou kategorií je skutečně skupina žen, užívajících hormonální perorální antikoncepci s vyšším obsahem estrogenů.
Ukazuje se, že pilulky proti početí nepředstavují samy o sobě takové nebezpečí, jako jejich kombinace s dalšími rizikovými faktory. Ohroženy jsou především ženy, které zároveň kouří, nebo ty, u kterých se v rodině vyskytla nějaká forma poruchy srážlivosti krve."
Jaké jsou projevy cévní mozkové příhody?
"Projevy cévní mozkové příhody závisí na poškozené oblasti a neurologové dovedou podle potíží pacienta lézi zhruba lokalizovat. Nejtypičtějším obrazem, který známe, bývá ochrnutí jednostranné horní či dolní končetiny s poklesem ústního koutku a ze ztrátou vnímání tepla, doteku či bolesti. Jeli postižena dominantní hemisféra, kde je centrum řeči, může dojít ke ztrátě schopnosti slovům rozumět nebo je tvořit.
Pacienti také mohou pozbýt zručnosti a zapomínají již zaběhané stereotypy. Při lézi v opačné hemisféře se může objevit porucha prostorového vnímání. Dalším z častých příznaků je porucha vidění. Cévní příhoda může zasáhnout nejen zraková centra či dráhy, ale i jádra okohybných nervů. Následkem je výpadek čtvrtiny, poloviny či celého zorného pole nebo dvojité vidění."
Pacient s projevy cévní mozkové příhody by měl být vždy přijat k hospitalizaci....
"V akutním stadiu se lékař snaží postiženého vždy stabilizovat a zajistit základní životní funkce. Poruchy srdečního rytmu a dýchání mohou výrazně zhoršit prognózu nemocného. Nutný je klid na lůžku. V případě krvácení je podle potřeby konzultován neurochirurg, který rozhodne o možném operativním zásahu.
Pro pacienty, kteří se dostanou na iktovou jednotku do tří hodin od vzniku příznaků, existuje možnost léčby látkou, která má schopnost urychlit rozpad vzniklého trombu nebo embolu, a tak obnovit krevní proud."
Mohl byste čtenářům říci, o jakou se jedná léčbu?
"Jde o provedení trombolýzy, která zvyšuje šanci na rychlejší rekonvalescenci a zmenšuje trvalé následky. Provedení tohoto zákroku má však mnohá přísná indikační kritéria a někteří pacienti je nesplňují. Trombolýza může být standardně poskytnuta pouze v prvních třech hodinách. Pacienti nebo jejich blízcí by proto měli přesně vědět, kdy ke vzniku příznaků cévní příhody došlo.
Díky aplikaci preparátu na rozpuštění krevní sraženiny, který je hrazen z prostředků zdravotního pojištění, mají pacienti s mozkovou příhodou až o 30 procent vyšší naději, že nebudou mít vůbec žádné nebo jenom minimální postižení."
Tuto metodu léčby lze použít u každého pacienta?
"Před nasazením léčby je nutné nemocného vyšetřit na počítačovém tomografu (CT). Pokud mrtvici způsobilo prasknutí tepny a vylití krve do mozkové tkáně, lék rozpouštějící krevní sraženiny by postiženému ublížil. Trombolýza je účinná u mozkového infarktu, při kterém dochází k ucpání tepny, jež přivádí do mozku krev. V důsledku toho pak není postižená tkáň zásobena kyslíkem, velmi rychle přestává fungovat a během několika minut odumírá. Při úplném závěru větší mozkové tepny každou minutu umírají až dva miliony mozkových buněk."
Dana Čírtková
Diskuze k článku