Každý měsíc věnujeme v magazínu Pro ženy známým dámám z našeho regionu. Leden patří náměstkyni hejtmana Haně Hajnové.

Co vy a měsíc leden?
Leden – to je pro mě symbol zimy, nového a přitom opakujícího se začátku našeho životního koloběhu. Čas dlouhých zimních večerů zachumlaných v teple s knihou v ruce. 

Nejde se nezeptat – dala jste si pro letošní rok nějaké předsevzetí?
Už několik let si žádná předsevzetí nedávám a popravdě jsem tomuto společenskému zvyku nikdy nepřišla úplně na chuť. 
Mám mnohem raději přístup, kdy si člověk dokáže udělat čas sám na sebe, soustředit se na přítomnost, radovat se z toho, co má, než když se lidé stresují ambiciózními cíli, které za pár měsíců zklamaně opustí.   

Určitě jste coby dítě školou povinné měla své vysněné povolání. Jaké to bylo? 
Jako úplně malá jsem si přála být princeznou, asi jako všechny malé holčičky, pak taky baletkou a spisovatelkou. 

Ženy v české politice – ať už republikové, krajské, komunální – mají ve srovnání s muži stále nižší skóre. Čím zlákala politika vás?
Neřekla bych, že zlákala, ale když jsem byla na první rodičovské dovolené, začala jsem si mnohem více všímat věcí kolem sebe a říkala si, tohle by se dalo udělat líp, tohle by se mělo změnit… A nakonec jsem zjistila, že nedokážu jen tak sedět a stěžovat si na věci, se kterými jsem nespokojená. 
Musím se zvednout a zkusit s tím něco udělat. A to byl okamžik, kdy jsem se pustila do politiky. Byl to postupný proces, ve kterém jsem měla štěstí na zajímavé a inspirativní lidi, kteří mi ukázali, že politika může být ta cesta, jak začít věci opravdu měnit. 

Ať se to někomu líbí, nebo ne, život ženy je nejen o práci v zaměstnání, ale i doma. Stojí na ní z větší části nákupy, vaření, úklid, pomoc dětem, které jsou na distanční výuce... 
Kde berete energii a sílu, která většině žen za poslední měsíce začíná docházet? 
Tady musím poděkovat zejména svému muži Davidovi, který mi s velkou částí těchto povinností pomáhá a je pro mě obrovskou podporou. A mě díky němu zbývá dostatek času i energie na to, abych se věnovala rodině i jinak než jen „s hadrem v ruce“. 
Ten společný čas si pak snažíme maximálně pohodově užít – chodíme hodně do přírody, hrajeme společenské hry nebo jen tak blbneme na zahradě.  

Máte nějaký svůj oblíbený recept na rychlou večeři? Tip jak účinně a jednoduše zabavit děti? 
Nevím, jestli je to úplně rychlá večeře, ale když mi zůstanou doma ležet delší dobu banány, rozmixuju je s vajíčkem a mlékem, přidám mouku a trochu kypřícího prášku a sázím na pánev na trochu oleje malé lívanečky. Většinou mi mizí pod rukou rychleji, než stíhám smažit. 
A na zabavení dětí u nás nejlíp funguje vyrazit ven, lézt po stromech, stavět domečky pro skřítky. Teď v zimě vyrazit bobovat nebo si dát pořádnou koulovačku.    

Představte si, že máte kouzelný prsten, jaký měla princezna Arabela, jaké přání by vám měl splnit?
Kdybyste se mě zeptala před rokem, asi bych nad odpovědí hodně přemýšlela. 
Ale letos je to přání nasnadě – opravdu moc bych si přála, abychom co nejdříve úspěšně zvládli boj s koronavirem a naše životy se zase mohly vrátit k normálu. Abychom mohli zase začít žít, setkávat se a radovat se ze života společně.