Jihlavská nemocnice se připravuje na podzim a na pacienty, kteří si přijdou do nemocnice osobně ověřit, co je vlastně trápí.
Chřipka, nebo covid-19? Nejen v počátečních fázích se tyto dvě nemoci velmi těžko rozlišují. Řada lidí, která začne pociťovat příznaky, nezavolá praktickému lékaři, jak by měla, ale přijde rovnou do nemocnice. To zatěžuje nemocniční lékaře, kteří by měli řešit až těžké případy.
S příchodem podzimních viróz a chřipek čekají jihlavští zdravotníci, že takových případů řádově přibude a lidé se zkrátka i přes veškerá doporučení zajdou osobně zeptat, nechat se vyšetřit a otestovat.
„Naše nemocnice je na covid-19 uzpůsobena už od března. Tehdy jsme přípravu na očekávanou pandemii nepodcenili, rozdělili nemocnici na zelené a červené zóny, červenou napojili přímo na místnost se zobrazovacími technikami, takže jsme schopni okamžitě rozeznat covidovou pneumonii (zánět plic). Vyčlenili jsme personál, lůžka, odběrové místnosti, infekční oddělení, ventilátory a připravili se na masivní nápor pacientů,“ říká Lukáš Velev, ředitel Nemocnice Jihlava a dodává: „Toho jsme se nakonec a naštěstí nedočkali. K dnešnímu dni se u nás léčilo 19 pacientů, z toho 4 v intenzivní péči. K obávanému zahlcení systému zatím nedošlo.“
Náklady na uzpůsobení nemocnice včetně provozu odběrových míst pro testování a další náklady na zdravotnický personál, například pro nepřetržité třídění pacientů před vstupem do nemocnice a měření teploty, dosáhly k dnešku přibližně 9 milionů korun.
„Jenom zajištění ochranných pomůcek by nás stálo asi 100 000 korun denně, naštěstí byly v době krize přidělovány ze státních rezerv. Nyní ale už kupujeme za svoje. Zároveň poklesly výnosy, a to přibližně o 70 % v průběhu měsíců březen–květen. Kvůli očekávané pandemii jsme překládali operace, především ortopedické, například náhrady kloubů, ale i další alespoň krátkodobě odložitelné,“ doplňuje MUDr. Velev. Za to, že je nemocnice i přes nečekanou situaci v celkem dobré kondici, vděčí racionálnímu hospodaření v dobách před krizí.
„Vyhledáváme aktivně nové léky, především ty, které umí nahradit originální, jimž skončila patentová ochrana, a další výrobci tak dostanou zelenou vyrábět je také. Například v našem gastroenterologickém, revmatologickém či dermatologickém centru léčíme vhodné pacienty biosimilárními přípravky, tedy novými verzemi existujících biologických léků, u nichž vypršela patentová ochrana. Cena tzv. biosimilars je řádově nižší a jejich vlastnosti se shodují s originálními biologiky. Léčbu tak navíc zpřístupňujeme mnohem většímu počtu pacientů v kraji, než by dříve bylo možné,“ pokračuje ředitel jihlavské nemocnice.
