Velmi důležité je přesvědčit rodiče a prarodiče, že věnovat dětem čas „předem“ má smysl. Ono to může vypadat jako ztráta času, ale není. Některé činnosti, které máme hotové během chvilky, pokud k tomu „pustíme“ dítě, trvají hodiny. Ale jinak to nejde. Jinak dítě dovednosti nezíská, než tak, že je bude zkoušet.
Nevím, jestli se v dnešní době ještě něco tvoří doma. Nevím, jestli dnešní děti dovedou zatlouct hřebík. Existuje mnoho hraček, u kterých si děti trénují trefování na správné místo i pohyb rukou s nástrojem imitující právě zatloukání.
To má ale daleko k tomu, že reálný hřebík je potřeba jednou rukou přidržovat. My však můžeme trénovat postupně. Například tak, že dítěti hřebík předchystáme lehkým zatlučením na místo, a ono ho potom dotlouká.
Samozřejmě už v tuto chvíli neopomeneme připomenout, že se snažíme neklepnout se do prstu. Kus nezatlučeného hřebíku zvětšujeme. A ejhle, ani toto není úplně jednoduché, hřebík se ohýbá.
Teprve opakovaným tréninkem se snaživec naučí, že je potřeba bouchat kolmo dolů a úměrnou silou. Až když si vyzkouší i první fázi, první „připevnění“ hřebíku, zjistí, že je lepší trpělivé jemné přitloukání, při kterém se zásahu do prstu lépe vyhne. No, opravdu to chce trpělivost. Ale, jak se říká, ta přináší růže.
Některé děti se dostanou i k pokročilejším dovednostem. Třeba práce se sekyrou je pro kluky a možná i pro holky lákavou „zábavou“. I zde platí, že čím pečlivěji se budeme věnovat přípravě dítěte a jeho zacvičování, tím klidnější potom můžeme být, když jednou bude bez dozoru.
Od sekerky se dostáváme přímo k práci se dřevem. První, o čem se zmíním, je hlídat si oči. A mluvím i o situacích, kdy tatínek používá cirkulárku nebo motorovou pilu anebo i tu sekyrku. Musí pohlídat, aby dítě nestálo na nevhodném místě, neodletěl na něj nebezpečný kousek.
A protože tam létá spousta pilin, je vhodné vzít si ochranné brýle, aby se nic nedostalo do oka. Pokud bude mít brýle tatínek, nebude se dítě bránit použít je také. Podobně jsou při práci se dřevem vhodné rukavice.
V určitém věku děti rády pomáhají (později už spíše z povinnosti) a přenášet dřevo zvládne téměř kdokoli. Doporučuji však rukavice. I sebemenší tříska může pěkně potrápit, podebrat se, zhnisat a způsobit větší problémy.
Ze začátku se zdálo, že „musíme obětovat“ kus času. Když ale předejdeme problémům, úrazům, ušetříme daleko více času, který bychom strávili čekáním u doktora a ošetřováním dítěte.
Navíc poraněné dítě mnoho věcí nemůže, nudí se, a je potřeba ho obstarávat a zabavovat. Takže si snadno spočítáme, že předcházet úrazům se vyplatí.
