• Co vás nejdříve upoutá na ženě? 
Pohled a úsměv. Dodnes si pamatuji na zářivý úsměv své současné partnerky a chvíli, kdy a kde jsem ji potkal. Známe se více jak 30 let…

• Máte tip, jak zaujmout ženu?
Zaručený tip nemám a určitě nejsem a nemohu být školitelem „jak balit“. Myslím si, že správné řešení je galantnost a nevtíravá pozornost. Občas se ale začínám bát žaloby za „harašení“, když otevřu dveře, či pomohu do kabátu. 

• Co vás na opačném pohlaví nejvíc vytáčí? 
Obecně mě vytáčí hloupost, arogance a buranství. Dokážu velice přesně říci, čím dokážu vytočit svoji ženu já. Neumím říci, čím mě vytáčí ona, nebo ženy obecně. Je to tak bohužel dáno, že muži a ženy mluví jinými jazyky, myslí rozdílně a zbytečně se tak dostávají do sporů.

• Měnil byste se ženami? 
Žen si velice vážím a respektuji je. Nevyváženost v ohodnocení, v chápání dovedností, či vytváření a nabízení možností vidím jako křivdu a podporuji narovnání toho, co má narovnáno být. 
Na druhou stranu se mi líbí v černobílých filmech, že „muži boxují a ženy je inspirují a motivují“ a nemyslím si, že to musí být obráceně. S ženami bych neměnil, nechci měnit ani je, ale na určitou změnu podmínek pro ně, říkám ano.     

• Kdy jste naposledy někomu vyznal lásku?
Pokud se to týká toho zásadního vyznání lásky muže k ženě tak před 18 lety. Ta následná vyznání milované bytosti se snažím vkládat do běžného života co nejčastěji, ale ne vždy se to daří. Jsem prostě jen chybující obyčejný muž.  

• Co vy a domácí práce?
Myslím, že mě jen tak něco nezaskočí. Baví mě pečení i vaření. Košile si vyžehlím a vím, jak funguje mop i vysavač. Z dob civilní služby v zoo umím umýt i fakt velká okna. A když tápu s vypráním jemných věcí, vím, kde je má žena, a zeptám se. 

• Zvládl byste uvařit nedělní oběd – co by to bylo?
Jde o to, pro koho bych vařil. Co třeba silný vývar se zeleninou a nudlemi, svíčková s karlovarským knedlíkem a na závěr čokoládový dort. Další moje menu může být třeba sushi.  

• O jakém povolání jste coby kluk snil? 
Myslím, že značná část snů se mi splnila. Práce v mediích, koncerty s kapelou, setkání s úžasnými lidmi při moderování… 
O práci, co nyní dělám, jsem si ani nesnil. Takže na další část snů, jako být druhý Olda Válek a od třiceti rentiérem, často zapomínám…  

• Bez čeho byste si neuměl představit život? 
Jednoznačně nechci život bez svobody – za tu je nutné bojovat. A zásadní jsou pro mě lidé, které miluji a jsou mi nejbližší, žena Soňa, syn, rodiče, přátelé… s nimi v zádech se dá pak rvát s čímkoliv. 

• Jaká by byla vaše tři přání, kdybyste chytil zlatou rybku?
Svět bez válek a násilí, všelék na nemoci a lásku pro všechny. Nebo verze dvě – prsten od Arabely, zlatý důl a trochu Jacka Danielse k tomu.  

• Jaký byl váš největší úlet?
Nevím co dřív psát. Tolik místa Jihlavské listy nemají… 

• Při čem si nejvíc odpočinete? 
Dobrý film a pytlík chipsů.  

• Jak by měla vypadat vaše ideální dovolená? 
Děkuji za ně mé ženě. Od moře na hory a cestou dobré jídlo. Večer kniha, víno, klobáska a něco před usnutím…  

• Které místo na Vysočině máte nejraději? 
V různých chvílích a pro různé okamžiky mám různá místa. Vysočina je prostě úžasná.  

• Kterou vlastnost považujete za nejdůležitější? 
To vážně nevím. Laskavost, ochota, empatie, houževnatost, pracovitost … 

• Jaké je vaše životní motto? 
Kdo chce, hledá způsoby – kdo nechce, hledá výmluvy.