V Česku přibývá dětí, které mají problémy se svou hmotností. Co je hlavní příčinou? Podle lékařů především nadměrný kalorický příjem a minimální výdej. 
„Děti se prostě málo hýbou,“ referuje jihlavská pediatrička MUDr. Martina Kohnová a dodává: „Mám pocit, že spoustu lidí cvičení děsí.“ Upozorňuje, že přitom není potřeba podávat mistrovské výkony, stačí třeba jen chodit. „Denně by mělo stačit 45 min rychlejší chůze, tzn. chůze, při které se zadýcháme. A i to je pro naprostou většinu nepředstavitelné,“ referuje. 
Dětem podle odborníků chybí hlavně radost z pohybu. Spousta školáků neumí udělat kotrmelec, stojku, kopnout do míče…, ba co víc, někteří mají problém i s chůzí do schodů. 
To potvrzují například jihlavské tenistky Sylva Dubcová a Hana Turková. Obě se už 14 let věnují trénování tohoto sportu a prosazují především všestrannost dětí. „Děti se mění k horšímu. Nejsou vůbec ohebné, neumí běhat, chytat, házet,“ referují. Podle Dubcové a Turkové je třeba vinu hledat hlavně u rodičů. „Chybí jim zdravý selský rozum – sbalit se a jít třeba jen na procházku je problém. Nejezdí s dětmi na kole, nevezmou je plavat, nejdou na výšlap…,“ komentují.
V tom je s nimi za jedno i lékařka Kohnová. Zmiňuje skutečnost, že když byli dnešní třicátníci, čtyřicátníci v dětských letech, přišli ze školy domů a zbytek odpoledne trávili s kamarády venku. 
„Dnes se všude jezdí autem - děti vozíme do školy a ze školy, do obchodu, na kroužky.  Doma se posadí k televizi, počítači a co se děje venku je vůbec nezajímá,“ reaguje. 
I podle ní je chyba především u rodičů. „Děti dělají to, co vidí u svých rodičů. Pokud my se nebudeme hýbat, nepřijmeme pohyb jako součást běžného dne, nebudou se hýbat ani naše děti,“ zdůrazňuje.
Přitom už od batolecího věku by dítě mělo získávat správné pohybové návyky. Zhruba od tří let věku, kdy už je prcek schopný zařadit se do kolektivu, je vhodné začít s pravidelným hýbáním.
„Není správné preferovat jednu sportovní aktivitu. Rodiče by se měli snažit o všestrannost,“ upozorňuje pediatrička Kohnová. 
Dítě se postupně může rozvíjet a samo si najde sport, který ho bude bavit. „Nelíbí se mi, když si rodiče plní své nesplněné sny prostřednictvím svých dětí. Každé dítě nemůže hrát hokej v NHL, nebude hrát Ligu Mistrů, nevyhraje Wimbledon, nebude plavat jako Michael Phelps,“ upozorňuje Kohnová. Důležité je, že si dítě může jít zabruslit s kamarády, zahraje si fotbal, tenis, sjede svah na lyžích, nebude se bát vody….

Do školy pěšky, ne autem

Podle červnové studie Ministerstva zdravotnictví má více než pětina populace dětí ve věku 11 až 15 let buď nadváhu, nebo je obézní. Problémy s vyšší hmotností mají častěji chlapci než dívky.
Autoři výzkumu zjistili, že 29 procent dívek s nadváhou či obezitou si problém se svou hmotností nepřipouští. U chlapců s nadměrnou váhou jde o dvě pětiny.
Naopak ale pětina dívek se považuje za tlusté, přestože je jejich hmotnost v normě. „Víme také, že negativně hodnotí vlastní hmotnost skoro třetina třináctiletých a patnáctiletých děvčat. Předpokládáme, že velký vliv zde hraje věkové období, citlivé na sebehodnocení, v kombinaci se všudypřítomným společenským tlakem na štíhlou postavu,“ podotkl vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci Michal Kalman.
Nejmenší problémy s nadváhou a obezitou mají podle výzkumu děti v Praze, největší na severu Čech. Nejvíc obézních dětí je však v Královéhradeckém kraji. 
Výzkum ale zároveň ukázal, že se zlepšují stravovací návyky české mládeže. Alespoň jeden kus ovoce sní zhruba polovina jedenácti- až patnáctiletých. V případě zeleniny se to týká 37 procent. Dospívající také konzumují přibližně o třetinu méně sladkostí než kolem roku 2010. 
K nadměrné hmotnosti dětí přispívá podle odborníků často nedostatek pohybu. Doporučují proto například, aby školy zpřístupnily žákům po výuce svá hřiště a aby rodiče co nejvíce podporovali sportování svých potomků, ale i například chození pěšky do školy a zpět či jiné běžné pohybové činnosti.-lb-