To, jak se chovat na ulici, na silnici, na přechodu, se děti učí od malička. Kromě toho, že se učí dodržovat určitá pravidla, máme tady také příležitost vysvětlit si, k čemu jsou pravidla dobrá.

V rámci našich preventivních aktivit připravíme pro děti z MŠ nebo nižšího stupně ZŠ na podlahu nakreslenou křižovatku a necháme je chvilku volně běhat nakreslenými silnicemi, stačí dvě křížící se osmičky. Když se míjí na křižovatce, dopadá to zpravidla třemi způsoby. Buď do sebe vletí, nebo všichni čekají nebo se nějakým posunkem domluví, kdo půjde první. Šikovnější skupina dětí je schopna vymyslet si svoje pravidlo, kdo bude mít přednost. Nenecháváme je běhat příliš dlouho, některé děti do toho jdou s takovou vervou, že by si opravdu mohly ublížit. Pak s dětmi zkoušíme diskutovat o tom, jak by to například v dopravě (ale nejen tam) vypadalo, kdyby nebyla pravidla, k čemu jsou dobrá a co se stává, když se pravidla nedodržují.

Pokračujeme tím, že ukážeme dětem značky hlavní a vedlejší silnice, a vysvětlíme jejich význam. Dále je na řadě semafor, který jasným způsobem řídí, kdo může jít a kdo musí stát. S dětmi si to můžeme opět vyzkoušet na nakreslené silnici. My s dětmi máme k tomuto účelu barevné pomůcky a využíváme pak i to, že barvu rychle změníme, když dítě přibíhá a podle toho, jak zareaguje, upozorňujeme, že není dobré „jezdit“ příliš rychle, protože bychom nestačili včas zastavit.

Namalovaný přechod potom slouží k tomu, abychom vysvětlili, proč se rozhlížíme napřed doleva, potom doprava, a než vstoupíme do vozovky, ještě jednou doleva. Vždy důrazně připomeneme, že přestože by chodci měli mít na přechodu přednost, nemůžeme se na to spolehnout. Vždy se rozhlédneme, nejlépe se podíváme na řidiče, jestli o nás ví a zda zastavuje. S dětmi ve dvojicích také trénujeme, co je to oční kontakt.

Nezapomeneme probrat, že se chodí po chodníku, je-li k dispozici. Snažíme se po něm chodit vpravo, abychom do sebe zbytečně nevráželi. Tam, kde není chodník, musíme jít po silnici, co nejvíce vlevo.  Aby nás řidiči viděli, upřednostňujeme světlé oblečení, nejlépe s reflexními prvky, které musíme používat vždy, je-li tma nebo špatná viditelnost.

Toto vysvětlování a trénování pravidel silničního provozu a správného chování si můžou samozřejmě vyzkoušet všichni rodiče a dospělí se svými dětmi i doma.