Zima vysušuje chladem a suchem půdu. Naše tělo se také vysušuje a cítíme to v krku a dutinách.

Prvním příznakem ohlašujícím změnu a chladné období je škrábání v krku a suchost v dutinách. Na obranu proti podráždění způsobené alergeny a látkami znečišťujícími ovzduší tvoří organismus hleny. Bohužel právě hlen poskytuje vhodné podmínky bakteriím a způsobují množení chřipkových virů. 

Přirozená strava v podobě teplých, „těžkých, mastných“ jídel, která zvlhčují organismus, s množstvím bílkovin a tuku, chrání tělo proti zimní suchosti. To znamená, že bychom měli jíst těžší jídla/potraviny, jako jsou banány, avokádo, řepa, dýně, ořechy, maso (libové), ryby a více zdravých olejů.

Vyhledáváme jídla slaná, sladká a kyselá. Proč zrovna tyto chuti? Za každých okolností příroda nabízí to, co tělo potřebuje ke zmíněnému vlivu změny ročního období.

Víme, jak sůl rozpouští v zimě zmrzlý sníh na chodnících a silnicích… Sůl také zahřívá tělo, proto můžeme „zvýšit“ příjem slaných jídel. Ale opatrně! Většina koření je na zimu také vhodná, neboť svou horkostí brání chladu. Sladké potraviny, tím nemáme na mysli sladkosti, zákusky, dorty…, zavařeniny nebo sladké brambory (batáty), otevírají a vyživují tkáně. Tyto potraviny zklidňují tělo, zvláště za větrného počasí.

Kyselá jídla zahřívají tělo a stimulují zažívání. Před jídlem podněcují trávicí proces nakládaným citrónem a zázvorem. Kyselé ovoce, pomeranče a grapefruity obsahují mnoho vody, v kontrastu se suchou zimou.

Co jíst na podzim?

Základem stravy je zelenina, na podzim podušená, nejlépe však připravená v páře. Vhodné jsou i zeleninové smoothies. Co se týče mléčných výrobků, víme, že dospělý lidský organismus (jak je prokázáno) není v dospělosti natolik schopen využívat laktázu, enzym trávicí mléko.

V zimě lze pít malé množství mléka, a to vždy teplého, se špetkou zázvoru nebo kardamomu, což uklidňuje nervový systém, hlavně před spaním. Je to účinný lidový lék.

Pro mnoho lidí je plnotučné mléko výhodnější než mléko nízkotučné, nebo dokonce bez tuku. Lepší z mléčných výrobků jsou kvalitní tvrdé sýry, parmezán a mozzarela.

Podzim je také obdobím, kdy se v nás před příchodem zimy přirozeně probouzí sytící fáze. Pokud zvýšíme množství konzumovaných potravin, náš trávicí systém bude více pracovat, a tím se zvýší i tělesná teplota.

Pro podporu a správnou funkci trávicího systému může pomoci zařadit do jídelníčku kysané mléčné výrobky, fermentované potraviny, nebo probiotika.

Dále zařaďme vhodné tuky s převahou omega 3 nenasycených mastných kyselin.  Omega 3 nenasycené mastné kyseliny mají prokazatelně protizánětlivé účinky, proto jsou vhodnou složkou našeho stravování právě v podzimních měsících. Navíc tuky umocní pocit sytosti, což pozitivně ovlivní naši psychiku. Tuky konzumujme přes den, ne k večeři a v pozdních večerních hodinách.

Zdroje omega 3 nenasycených mastných kyselin jsou: mletá lněná semínka nebo lněný olej, konopný olej, 2 – 3x týdně zařadit mořské ryby. Je vhodné také do jídelníčku zařadit mandle, mandlové máslo a slunečnicová semena.

Bohatě obsahují vitamín E, což je silný antioxidant. Zařaďte do jídelníčku zdroje vitamínu C. Až 5x větší zdroj vitamínu C jsou rakytník, šípky a kiwi. Ale postačí i potraviny s relativně vyšším množstvím vitamínu C. Ze zeleniny je to například kysané zelí. Pravidelnou konzumací potravin s vitamínem C pozitivně ovlivníme naši psychiku, neboť právě vitamín C máme spojený se silným obranyschopným  účinkem.

Dobrá vláknina

Pro celkový zvýšený příjem potravy je vhodné konzumovat zeleninu, která obsahuje velké množství sytící vlákniny, ale představuje malé množství kalorií.

Obzvláště listovou zeleninu lze kombinovat s mnoha potravinami. Pokud nejste příznivci zeleniny, lze zvolit jako bohatý zdroj vlákniny například luštěniny. Luštěniny konzumujeme tepelně upravené, což v chladných podzimních dnech příjemně tělo prohřeje.

Lepší stravitelnosti lze dosáhnout umixováním, propasírováním, umletím a použitím vhodného koření (libeček, majoránka, saturejka, tymián), nebo v kombinaci s listovou zeleninou a zelenými natěmi.

Luštěniny vždy namáčejme do studené vody, nikdy ne do teplé, mohly by zkysnout. Do vody nepřidávejte ani sůl, ani sodu.

Pro zlepšení nálady můžeme doplnit do organismu vitamín D. Buď z potravinových doplňků, nebo přirozených zdrojů (mořské ryby, rybí tuk, vaječný žloutek, krůtí játra, nebo mléko). Za normálních okolností se vitamín D tvoří v kůži působením slunečního záření. Na podzim ale sluníčka ubývá….

Prohřejte se! Pro zahřátí jsou v podzimních měsících výborné vývary (drůbeží, hovězí). U vývarů dbejme na kvalitu masa a kostí (především morek z kostí dělá vývar vývarem ).

Pro ty, kteří nesní k obědu hlavní jídlo a vývar najednou, může být vývar hlavním chodem. Vložme si do vývaru extra porci (80 – 120 g) libového masa navíc, aby nás zasytil…

Citrusy nás ochlazují

Vybírám pro vás jen ty nejpodstatnější principy, jak se nyní stravovat, abychom minimalizovali únavu, rýmy, chřipky a nachlazení.

Není to jen o vitamínech. Když jsme byli malé děti, nebyly pomeranče a jiné tropické ovoce takřka k sehnání. Na banány se stála fronta, jeden kupující mohl dostat maximálně kilo…

Dnes si kupujeme banány, pomeranče a grepy zvesela po celý rok, a na podzim a v zimě jejich konzumaci cíleně zvýšíme, protože nás média od rána do večera upomínají, že jedině díky vitamínu C nebudeme nachlazení. A přesto se zdá, že lidí každoročně nemocných chřipkou spíše přibývá, než ubývá. Tak jak to tedy je?

Ovoce všeobecně má ochlazující a zavodňující vliv na organismus. Tropické ovoce pak obzvlášť, protože roste v zemích, kde jeho úkolem je ochránit tamní obyvatele před přehřátím organismu.

Ano, citrusové plody opravdu citelně ochlazují naše těla zevnitř. Jen si představte, že si dáte čerstvě vylisovaný ovocný džus. To je přece v létě skvělé osvěžení. A teď si představte, že jste na horách, venku sníh, mrzne, vy si dáte fresh džus a vyrazíte na lyže… Divné, že?

Když děláme chyby ve stravování, plíce trpí

Na podzim vytváříme zásoby, je to období sklizně. Ale pozor, i naše tělo má tendence ukládat si zásoby, pokud ho zatěžujeme nevhodnou stravou. Ženy nejspíše moc dobře vědí, o čem mluvím. Najednou se nám zvětší stehna, boky, zadeček a bříško.

Vzniklé přebytky se ale usazují v plicích, a to v podobě hlenu, a následkem jsou nejrůznější kašle, bronchitidy apod.  Uvědomme si tedy, že orgánem, který můžeme významně posílit, nebo také oslabit špatným zacházením, jsou plíce.

 A ruku v ruce s nimi i tlusté střevo, jejich párový orgán. Plicím, a tedy i tlustému střevu, udělá víc než dobře, když se alespoň v tomto chladném období vzdáme mléka a mléčných výrobků. Stejně jako ovoce zchlazují naše zažívání, podstatně silněji však zadržují v těle vodu, a ve výsledku nás zahleňují.

Pokud jste zdraví, nemáte zažívací potíže, kožní problémy, záněty ani akutní rýmu či nachlazení, klidně si občas mléčný výrobek dopřejte. Ale berte to spíše jako dezert, než jako základ stravy.

Jak se chránit zevnitř?

Preferujeme tedy vařená teplá jídla. Přednost v tomto období dáváme rýži, často zařazujeme jáhly, a při velmi chladných dnech sáhneme po pohance, která má opravdu velmi zahřívací účinek.

Veškeré tekutiny by měly být ohřáté alespoň na teplotu těla. Zázračným nápojem je horká voda. Pijte ji klidně od rána do večera, místo všech ostatních nápojů. Komu samotná voda nechutná, ať si do ní přidá pár kapek citronu.

Do jídelníčku zařazujte co nejčastěji kulatou zeleninu. Tj. tu, která roste zcela nebo alespoň částečně nad zemí a má „kulatý“ tvar. V přechodných obdobích, jako je jaro a podzim, nám pomáhá harmonizovat energii v těle.

Patří sem např. červená řepa, kapusta, cibule, zelí, kedlubna, dýně. Hlavně cibuli na podzim používáme denně, pomáhá regulovat vodní režim. Syrová zelenina už slouží spíše jako ozdoba talíře. 

Zato česnek a křen zařazujeme podstatně častěji, pro jejich zahřívací účinek a pikantní chuť, která je v tomto období skutečně žádoucí.

Vsaďte i na luštěniny

Na talíři se nám bude zvětšovat hromádka luštěnin, přednostně cizrna  a hrách. Samozřejmě stále zařazujeme do jídelníčku čočku, fazole a sójové výrobky tofu, tempeh a natto, ale vaříme je delší dobu, případně je restujeme a pečeme, a používáme na ně více sójové omáčky než doposud.

Na podzim je ten správný čas nakládat zelí na zimu, zavařovat ovoce a sušit plody. Pokud jste časově zaneprázdnění, navštivte prodejny zdravě výživy, a kromě kvašeného zelí, sušených hub a marmelády bez cukru si kupte mořskou řasu hiziky.

Obsahuje 14x více vápníku, než stejné množství mléka. A na rozdíl od něj dokáže vápník navázat na kosti a organismus nepřekyselí, nýbrž přesně naopak.

Zapomeňte tedy na velké zeleninové saláty, fresh džusy, a začněte vařit.  Teď už je opravdu čas sáhnout po vařečce, chcete-li být zdraví a nepřivítat zimu vyčerpaní, usmrkaní a v depresích. Mimochodem - deprese, obavy a strach způsobují oslabené ledviny.               

Aby záda nebolela

Na podzim se energie přírody stahuje, a my se také začínáme choulit do sebe. Chráníme se tak podvědomě před větrem, zimou a deštěm. Také se čím dál tím méně aktivně pohybujeme a jsme celí ztuhlí.

Výsledkem často bývají stažené svaly v oblasti páteře a bolavá záda. Kromě vyváženého jídelníčku, který jsme si již představili, zkuste chodit alespoň na krátké procházky (chápu, že se vám v dešti nechce), choďte po schodech, a nejlépe zařaďte protahovací cvičení, kompenzační cvičení, pilates, nebo například jógu či tai-chi.

                    (Autorka je jihlavskou osobní trenérkou)