Foto: Martin Vobořil
Co vás jako první upoutá na ženě?
Oči, ruce, chůze, hlas.
Máte tip, jak zaujmout ženu?
Ideální je, když vzájemná chemie jaksi působí vzájemně, bez toho, aby člověk musel nějak nadbíhat. Jsou to taková ta osudová setkání.
Co vás na opačném pohlaví nejvíc vytáčí?
Rozkazy, umíněnost a hysterie.
Měnil byste se ženami?
Jsem opravdu rád ve svém životě tím, kým jsem.
Kdy jste naposledy někomu vyznal lásku?
Opravdovou? Pouze svojí ženě, a pak následně našim dětem. Jsou naší největší láskou. O ně mám největší starost a strach. Láska, která od nich prýští, je nejkrásnější ze všech. Láska je ale všude kolem nás, a můžeme milovat a rozdávat lásku i v jiných formách. Snažím se o to v mých písních.
Co vy a domácí práce?
Jako kluk z vesnice se jich nebojím, ba naopak - je to skvělý ventil a možnost přepnout mysl z každodenního přemýšlení na to odpočinkové.
Zvládl byste uvařit nedělní oběd – co by to bylo?
Určitě ano, a snažím se o to, i když na to času moc není. Bylo by to kuře na paprice na maďarský způsob a jako příloha halušky. Recept od mého dědy, který žil na Slovensku.
O jakém povolání jste coby kluk snil?
Hlavním mottem pro mne již od pěti let bylo, že chci být bubeníkem v rockové kapele. Následně se mi to splnilo ve třinácti, s první velkou kapelou, a dnes mám již svoji. Takže takový splněný americký sen kluka z malinkaté vesničky, který chtěl být muzikantem. Jupí!
Bez čeho byste si neuměl představit život?
Bez své rodiny, dětí, hudebních nástrojů a přírody.
Jaká by byla vaše tři přání, kdybyste chytil zlatou rybku?
Jaká by byla má tři přání, kdybych chytil zlatou rybku?
Ale přání se přece nevyslovují?!?! Stále čekám u rybníku, až ji chytím.
Jaký byl váš největší úlet?
Asi v páté nebo šesté třídě mi maminka koupila v Maďarsku první riflovou bundu, a jelikož jsem v té době poslouchal tvrdší kapely a chtěl jsem mít na bundě nějaký nápis, tak s pomocí babičky mi máma přes celá záda vyšila bavlnkou název kapely AC/DC.
K tomu jsem si sám vyholil kotlety a spánky na hlavě a zbyl mi uprostřed dlouhý punkový kohout. Dovedete si představit, jaké to bylo v době komunismu haló?
Při čem si nejvíc odpočinete?
Při volném čase s dětmi, a při skládání nových písniček.
Jak by měla vypadat vaše ideální dovolená?
Ideálně menší ostrov, moře, západy a východy slunce, všude samé ovoce, dostatek masa na grilování, krásný bílý písek, kde by si mohly hrát děti, a otevřený prosklený dům na relaxování, a k tomu nahrávací studio s výhledem na moře. Tam bych vydržel. Ale i klasická roubenka na Vysočině by byla nádherná.
Které místo na Vysočině máte nejraději?
Třebíč je místem, kde jsem hodně hudebně působil s mojí první sestavou pb Band, ale také v kapelách Extáze, a hlavně Carmen.
Dále pak Nový Jimramov a okolí. Ty krásné roubenky, a vůně jako na horách, krásné léto i příjemná zima. To vše mě inspiruje. Měli jsme v tomto kraji s kapelou jedno soustředění, kde jsme dodělávali nové skladby. Jo, a ještě Nové Město na Moravě, tam jsem se naučil lyžovat. Vysočina je opravdu celá nádherná.
Kterou vlastnost považujete za nejdůležitější?
Pokoru a úctu k ostatním.
Jaké je vaše životní motto?
Žij, jakoby to bylo naposledy ve tvém životě, a nezapomínej na všechny kolem sebe.
Mysli na ty, kteří ti pomáhali nahoru, protože až půjdeš dolů, tak všechny potkáš a mohou ti pomoci.
Petr Bende (* 1977)
zpěvák a hudebník spojený s Vysočinou, hlavně Třebíčí (vystupoval se skupinou Carmen)
je finalistou soutěží Mladá píseň Jihlava 2000 a Česko hledá SuperStar 2005
v roce 2007 obsadil 5. místo v anketě Zlatý slavík