Reklama
Dnes je úterý 26.11.2024     svátek má Artur

Když se mladá žena na mateřské dovolené vrhne do překladatelství


 

 Vegetariánství? Objevený či opomíjený životní styl. I tím se zabývá žďárská překladatelka Andrea Latislavová.

 

 Na úplném začátku jedna žďárská maminka na mateřské listovala časopisem, ve kterém ji zaujal rozhovor o vegetariánství s poradkyněmi americké vlády pro oblast výživy.

 

 Tyto dvě ženy, Vesanto Melinová a Brenda Davisová, společně napsaly knihu o vegetariánské výživě, která kromě receptů obsahuje celkový přehled a spoustu zajímavostí o lidské výživě.

 

 „Po přečtení článku jsem věděla, že tato kniha vstoupí do mého života,“ říká Andrea Latislavová, která nyní svoji angličtinu uplatňuje především v oblasti dopravy.

 

 „Oslovila jsem paní Melinovou a požádala o autorská práva na překlad a vydání knihy v českém jazyce. Záhy přišla souhlasná odpověď od jejich nakladatele,“ vzpomíná.

 

 Žďárská překladatelka se pustila do práce a odborná kniha jí zabrala půl roku práce. Jak sama ale paní Andrea přiznává, nešlo o pouhý překlad. Oslovila i tuzemské výrobce potravin a surovin, aby zjistila důležité informace o českých podmínkách a mohla je pro čtenáře doplnit.

 

 Sama prý vegetariánství zkusila. „Někomu vegetariánství do života zapadne zcela přirozeně, někdo jej pouze zkusí. Ale i přechodné vegetariánství má smysl,“ říká.

 

 Je prý jen málo lidí, kteří se stanou vegetariány velkým skokem. „Těm, kteří omezují konzumaci masa, se říká „semivegetariáni“. I já sama jím kuře a ryby v menším množství,“ připouští.

 

 Důvodem, proč se podle paní Andrey lidé stanou vegetariány, je většinou jejich snaha pomoci planetě, mají velký soucit se zvířaty a protestují proti jejich zabíjení. Občas to jsou i zdravotní důvody, kdy přechodné vynechání masa, a tím živočišných bílkovin ze stravy, může při některých těžkých nemocech organizmu odlehčit.

 

 Již za první republiky

   A jak je v Čechách vegetariánství starou záležitostí? Na to Andrea Latislavová dává překvapivou odpověď. Tento životní styl tu byl již od poloviny 19. století a vedlo se mu i za první republiky. „V té době tu mělo vegetariánství podporu a stoupence, dokonce vyšla vegetariánská kuchařka,“ uvádí překladatelka.

 

 Pravdou však také je, že naše spořivé prababičky z ekonomických důvodů raději vykrmené zvířectvo i vejce prodaly a doma rodině vařily hlavně z toho, co vypěstovaly nebo co dal les. Takže lidé byli mnohdy vegetariány, aniž chtěli. Při listování starými kuchařkami narazíme na zeleninu, dnes už skoro neznámou.

 

 Tak schválně, říkají vám něco názvy jako vodnice, kadeřábek, polníček či kerblík?

 

 Sama prý po babičce pochází z mlynářského rodu. V nedošínském mlýnu byly v náhoně ryby, v zahradě stály skleníky, kde rostly okurky, papriky i rajčata.

 

 „Lidé si chodili do mlýna pro chleba. Pekl se výhradně z celozrnné mouky a hladká mouka se používala jen výjimečně o svátcích,“ říká.

 

 Celozrnnou mouku jsme opět v dnešní době vzali na milost. V mouce z celého zrna semletého i se slupkou totiž zůstávají veškeré vitaminy. Když ale slupku odstraníme, zbude nám jen škrobové jádro.

 

 „Jak jsem zjistila, v Čechách se do bílé mouky uměle přidává kyselina listová a vitaminy skupiny B. Tím se zaručuje alespoň nějaká výživová hodnota,“ uvádí praktička.

 

 Nelze jen nejíst maso

   Pokud se člověk rozhodne pro vegetariánství, může to dle Andrey Latislavové znamenat velkou změnu v jeho současném jídelníčku, a to nejen tím, že přestane jíst maso. Živiny obsažené v mase je třeba nahradit jinými zdroji. Jídelníček se opře o luštěniny, celozrnnou mouku, ořechy a semena, oleje a celé spektrum zeleniny a ovoce.

 

 „Když se vracím k těm našim babičkám, tak lidé za 1. republiky snědli kolem 20 kg masa ročně. Dnes činí průměr kolem 50-60 kg masa na osobu a rok,“ uvádí překladatelka.

 

 Vegetariánství je prý zatím velmi kontroverzním tématem českých pediatrů. Obávají se, že vynecháním masa z jídelníčku budou děti a mladiství

 

 chudokrevní a budou jim chybět bílkoviny a látky prospěšné pro růst a vývoj.

 

 Bílkoviny a céčko

   „V knize jsou vytvořené přehledy, kolik vitaminů, minerálů a živin potřebují lidé podle věku. Také z čeho lze tyto látky v rámci vegetariánské kuchyně získat a v jakém množství. Nalezneme tu i základní návody na vaření a jak jídelníček sestavit,“ radí překladatelka.

 

 Ať už jsme vegetariány, či nikoliv, náš jídelníček by rozhodně neměl postrádat vlašské ořechy. „Rostou i zde na Vysočině a mají tolik omega-3 a omega-6 mastných kyselin, že plně pokryjí potřebu lidí, kteří nemají rádi mořské ryby,“ uvádí paní Andrea.

 

 Pro Vysočinu je typický i len. „Lněné semínko, které lze přidat např. do pečiva,  obsahuje hodně rozpustné vlákniny, olej má vysoký podíl omega-3 mastných kyselin a   je nejlepším zdrojem lignanů. Kvalitní řepkový olej je zase díky svému  složení kyselin prospěšný pro ženy,“ připomíná na závěr našeho povídání překladatelka Andrea Latislavová.

 Lenka Kopčáková

Diskuze k článku

  Přihlaste se prosím do diskuze JL

email / login:

heslo:

Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři

Registrace nového uživatele

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net