V současné době dochází k návratu a rozšiřování onemocnění, která již byla skoro minulostí a jejich výskyt byl ojedinělý. Proč nemoci, které se již neobjevovaly, znovu útočí na lidský organismus?
V několika posledních letech dochází v rámci naší republiky k nárůstu onemocnění černým kašlem ve stovkách případů ročně. Nejvyšší počet případů za poslední čtyři desítky let byl hlášen v roce 2009. Skutečný počet případů je podle krajské epidemioložky Aleny Dvořákové mnohem vyšší, neboť většinou onemocnění není vůbec diagnostikováno. „Zdrojem infekce je nemocný člověk, šíření je snadné a nakažlivost vysoká,“ říká s tím, že nákaza se přenáší nejvíce ve školních kolektivech.
Onemocnět ale podle lékařů může člověk z jakékoli věkové skupiny, i když byl v minulosti proti pertusi očkován, či dokonce onemocnění prodělal, protože protilátková ochrana se v horizontu cca 4-12 let postupně vytrácí.
„Nejvnímavější skupinou jsou neočkovaní kojenci, které může infekce významně ohrozit,“ konstatuje epidemioložka. Dodává, že v Česku došlo v posledních několika letech u neočkovaných kojenců i k několika úmrtím - poprvé po 35 letech.
Zdrojem nákazy pro novorozence a kojence neočkované nebo neúplně očkované bývá nejčastěji jejich rodina nebo pečující osoby. Inkubační doba nemoci je 7-10 dnů. „Obvykle začíná necharakteristicky zvýšenou teplotou, zánětem spojivek, rýmou a mírným kašlem. Během několika dní se kašel stává intenzivním a dostavuje se v záchvatech, které nemocného velmi vyčerpávají,“ popisuje projevy nemoci Dvořáková.
U dříve očkovaných jedinců nebo dospělých může být průběh onemocnění lehčí nebo atypický. Projeví se pouze dráždivým kašlem, který trvá déle než tři týdny. „Tyto projevy se snadno zamění za virové onemocnění, na pertusi se nepomýšlí a takto nemocný člověk šíří nákazu ve svém okolí,“ dodává lékařka.
Odborníci uvádí, že nejúčinnější prevencí je očkování. V naší republice jsou očkováni všichni kojenci od 9. týdne věku třemi dávkami hexavakcíny, jejíž součástí je složka proti černému kašli. Přeočkování je v 18 měsících věku a v pěti letech.
Imunita však jak po onemocnění, tak po očkování nepřetrvává doživotně a adolescenti i dospělí, kteří byli naposled přeočkováni v předškolním věku, jsou k infekci vnímaví a mohou být zdrojem infekce. Důkazem toho je podle Dvořákové vysoký nárůst onemocnění černým kašlem v posledních letech u dětí mezi 10. – 15. rokem života. „Proto bylo v loňském roce zavedeno další přeočkování v 10 letech. Vzhledem k tomu, že složka proti černému kašli je v kombinaci se záškrtem a tetanem, doporučuje se přeočkovat děti, které nebyly přeočkovány v 10 letech, ve 14 letech právě touto vakcínou,“ vysvětluje.
Doplňuje, že očkování proti černému kašli vakcínou kombinovanou s tetanem je rovněž vhodné pro dospělé osoby k samotnému přeočkování proti tetanu, jak tomu je už v řadě zemí Evropy i USA. „Je doporučeno očkovat především dospělé osoby, které jsou nebo budou v kontaktu s neočkovaným kojencem, aby nedocházelo k přenosu infekce na tyto nechráněné jedince, kteří jsou zároveň nejvíce ohroženi těžkým průběhem onemocnění,“ zdůrazňuje krajská epidemioložka závěrem s tím, že ideálně by měli být očkováni všichni mladí dospělí, plánující rodinu, a jejich okolí.
