Každému z nás se může stát, že jednou bude svědkem dopravní nehody. Položme si otázku: Uměli bychom poskytnout první pomoc?

 Být svědkem dopravní nehody bývá psychicky náročné a pohled na krvácející a sténající lidi v nás často evokuje bezradnost.

 Možná jsme na místě první, a pokud sami hned něco neuděláme, přivolaná záchranka již nemusí být nic platná. Při těžkých autonehodách jde totiž o vteřiny a laická první pomoc zachraňuje životy.

 Mimoto, neposkytnutí první pomoci je trestným činem! Výjimkou je pouze situace, kdy zachránci hrozí nebezpečí ohrožení zdraví či života. Vždy ale musí zavolat pomoc na linkách 155 nebo 112.

 Jsme na žďárském stanovišti Rychlé lékařské pomoci a o zásadách laické první pomoci si povídáme s MUDr. Jiřím Koutným, právě sloužícím lékařem ZZS kraje Vysočina. Každou chvíli nás může vyrušit telefon a výjezd posádky k případu...

 Než začneme s radami odborníka, připomeňme si, co se vlastně při nehodě děje ve voze.

 Nehoda. Co se děje ve voze

 Např. po čelním nárazu se rychlosti vozů sčítají a to pasažéry vymrští dopředu. Kdo není připoután, narazí na přední sklo. Výsledkem bývá vážný úraz hlavy, kdy člověk většinou padne do bezvědomí. Často má ochablé dýchací a obranné reflexy, zapadne mu jazyk. Může také vdechnout zvratky nebo krev.

 Bohužel, právě toho si často laici při poskytování první pomoci nejméně všímají a zaměří se na pomoc krvácejícím a naříkajícím. Tichý zraněný tak zatím může zbytečně zemřít.

 Řidič si také často nárazem o volant zláme žebra, může si prorazit plíce, což poznáme podle ztíženého nadechování. Závažným poraněním při dopravní nehodě a příčinou masivního krvácení bývají zlomeniny nohou, poranění pánve a řezné rány.

 „Mechanismy poranění jsou vesměs velmi složité děje a dle mého názoru jsou nejnebezpečnější nárazy z boční strany,“ říká po zkušenostech záchranář. Na mysli má boční náraz jiného vozu či náraz  ve smyku, nejčastěji do stromu. „Na boční straně vozu je pasažér nejméně chráněný. Většinou zde auto nemá airbag a chybí deformační zóna přední části automobilu,“ dodává MUDr. Koutný.

 Když přijedeme k nehodě první

 Zastavíme pokud možno na přehledném místě, např. před zatáčkou nebo horizontem. Vůz zabrzdíme a zapneme výstražná světla. Důležité je myslet i na vlastní bezpečnost. Z vozu tedy vystupujeme jen v reflexní vestě.

 „Pokud jedeme sami, má do určité míry před zajištěním bezpečnosti dopravy přednost zraněný v havarovaném voze. Základní bezpečnost si však musíme jako zachránci zajistit! Samozřejmě se na dálnici  nepohrneme v plném provozu zachraňovat. Nejdříve si zajistíme  bezpečnost,“  připomíná MUDr. Koutný.

 Někdy jde doslova o vteřiny

 V případě zapadeného jazyka a tepenného krvácení je pacient ohrožen na životě bezprostředně. Dle lékaře již čas oddálení, byť v horizontu jedné minuty, může být pro zraněného smrtelný.

 Jako první věc tedy lékař doporučuje zjistit počet a stav raněných ve voze. Pokud to lze, a nehrozí viditelné nebezpečí, vypneme a vytáhneme klíček ze zapalování. Když je raněných více, věnujeme se přednostně těm, kteří mají poruchu vědomí, dechu nebo zevně krvácí.

 S těžce zraněnými nesmíme manipulovat. Jak lékař vysvětluje, je to kvůli nebezpečí druhotného poranění míchy či zhoršení krvácení u nestabilních zlomenin. Stejně tak nehýbeme s člověkem, který leží mimo vozidlo. Zkontrolujeme u něho volné dýchací cesty, dýchání, stav, vědomí, ošetříme zevní krvácení.

 „Zraněného oslovíme, abychom zjistili jeho stav vědomí. Pokud nám odpoví, je to známka volných dýchacích cest a funkčního oběhu. Když nereaguje a zjistíme, že nedýchá, musíme zprůchodnit dýchací cesty předsunutím dolní čelisti a vyčištěním dutiny ústní,“ radí  MUDr. Koutný.

 Správně se rozhodnout

 Jestliže pacient nezačne dýchat a je v bezvědomí, musíme zahájit laickou kardiopulmonální resuscitaci. Tedy srdeční masáž a dýchání z úst do úst v poměru 30:2.

 V tento moment však mnohé z nás napadne, jak resuscitovat a přitom dodržet zákaz manipulace kvůli riziku druhotného poranění míchy.

 Na to záchranář  vysvětluje: „Pokud pacient vyžaduje resuscitaci, je de facto klinicky mrtvý. Pakliže si položíme otázku, zda je lepší mít mrtvého pacienta nebo živého s poraněnou páteří, je odpověď jasná. Jinak řečeno, postižený, ale živý pacient je lepší než  nepostižený, avšak mrtvý. A co se týče zlomenin, které mohou při manipulaci  zvýšeně krvácet, tak u pacienta nemajícího oběh již nekrvácí.“

 Teprve po zhodnocení počtu raněných, jejich celkového stavu, zprůchodnění dýchacích cest a po zástavě život ohrožujícího  krvácení přiložením tlakových obvazů voláme linky 155 nebo 112.

 „Číslo 155 bych upřednostnil před 112. Poraněný člověk potřebuje nejdříve pomoc zdravotní a teprve pak technickou. Dispečerky ZZS navíc laického zachránce odborně po telefonu navedou, co dělat,“ vysvětluje lékař s tím, že i zaklíněného pacienta může záchranná služba v autě nejnutněji zajistit do příjezdu vyprošťovací techniky.

 Další nejasnost: kdo pak informuje hasiče, když nám na lince  155 radí  dispečerka.  Tím vlastně blokujeme třeba jediný mobil na místě.

 „Hasiči jsou okamžitě informováni po tísňové výzvě, kterou obdrží ZZS. Na dispečinku jsou čtyři dispečerky, které mezi sebou spolupracují. Číslo 112 je dobrou druhou volbou, pokud člověk není bezprostředně ohrožen na životě či zdraví a potřebuje spíše pomoc technickou,“ míní záchranář.

 Jak dále MUDr. Jiří Koutný doporučuje, o zraněné se staráme a  udržujeme s nimi slovní kontakt až do příjezdu záchranné služby.

 „Hlavně je třeba zachovat klid a chladnou hlavu. Pokud si nejsme něčím jisti, dispečerka nám na čísle 155 odborně poradí,“ ujišťuje záchranář Jiří Koutný.

__________________________

 Jak správně přivolat pomoc

 Při dopravní nehodě voláme linky 155 a 112.

 Při hovoru s dispečinkem uvádíme tyto zásadní věci:

  jméno volajícího

 co se stalo a kde přesně

 počet raněných, věk a pohlaví

 orientačně vážnost poranění a celkový stav postižených

 dispečerka se může zeptat na možnost přistání vrtulníku (terén a počasí)

 Lenka Kopčáková