Na silnicích Vysočiny se v roce 2010 stalo 2390 dopravních nehod, při kterých zemřelo 52 lidí a 115 jich bylo těžce zraněno.

 Nejčastějším dnem loňských autonehod na Vysočině byl pátek. Nejvíce se bouralo v srpnu a nejméně v únoru. Počet tragických nehod se meziročně nejvíce zvýšil na Pelhřimovsku. Škoda na havarovaných vozidlech a dalším majetku dosáhla částky 190.963.000 korun.

 Tyto údaje vyplývají z policejní statistiky za loňský rok, kdy se na Vysočině odehrálo celkem 2390 dopravních nehod, při kterých zemřelo 52 lidí a 115 jich bylo těžce zraněno.

 „V nehodovosti v Česku se odráží způsob života českých občanů - jsou k sobě vzájemně neohleduplní, přeceňují své síly. V tomto směru je vidět velký rozdíl mezi námi a Západem,“ míní 36letý řidič kamionu s osmiletou praxí, Jaroslav Kučera: „Díky čtyřleté zkušenosti řízení kamionu po EU můžu srovnávat.“

 Podle něj jedním z důvodů, proč je u nás víc nehod, jsou mírnější tresty za přestupky a špatně propracovaný systém získávání řidičského oprávnění. „Po třech týdnech v autoškole a po několika odjetých hodinách s instruktorem je nemyslitelné, aby se tento řidič zúčastnil silničního provozu, protože je nebezpečný sobě i ostatním,“ tvrdí Jaroslav Kučera.

 Čísla uvádí, že v rámci týdne byly loni na silnicích Vysočiny nejkritičtější zmiňované pátky s počtem 389 dopravních nehod (DN).  „V pátek se vzhledem k nadcházejícímu víkendu zvyšuje hustota provozu. K dopravním nehodám tudíž dochází častěji,“ vysvětluje pravděpodobnou příčinu, proč se právě na konci pracovního týdne odehrává na silnicích nejvíc karambolů, zástupce vedoucího jihlavského dopravního inspektorátu Martin Mihulka.

 Dobrá statistika neděle a února

 Pondělky a soboty si připsaly 356 DN, téměř stejně na tom bylo úterý (324 DN) a středa (326 DN). Nejméně se loni bouralo v neděli (270 DN). Nejvíce usmrcených při dopravních nehodách na Vysočině loni připadalo na čtvrtky (12) a pátky (11). Při středečních DN loni zemřel jediný člověk, ve zbylé dny v týdnu se počet usmrcených při DN pohyboval od 6 do 8 lidí.

 Za celý rok loňský rok se na Vysočině nejvíce bouralo v srpnu, kdy je evidováno 256 DN. Nejméně nehod je hlášeno z února (119). Dále v letním období: v červnu (244), květnu (240), červenci (224), září (214) a dubnu (132). „V létě je počet nehod vyšší vzhledem k turistické sezoně a prázdninám, kdy řidiči jezdí na dovolenou, a Jihlavsko je vzhledem ke své zeměpisné poloze tranzitem jak pro Čechy, tak turisty ze zahraničí,“ říká Martin Mihulka.

 Naopak v zimě podle něj obecně nedochází při nehodách k tak vážným následkům na životech a zdraví posádky vozidla, protože řidiči jezdí pomaleji a opatrněji. V zimním období bylo nejvíce dopravních nehod v listopadu (228), prosinci (198), říjnu (196), v březnu (178) a lednu (161).

 Na silnicích zemřelo 12 osob

 Nejvíce obětí na životech při dopravních nehodách je z loňského října, kdy na vysočinských silnicích zemřelo 12 osob. Naopak v únoru nezemřel při dopravní nehodě žádný člověk. Po zbytek roku: listopad 8, březen 7, červenec 6, červen 4, leden, duben, srpen a září po 3 usmrcených, květen 2 a prosinec 1 mrtvý.

 Nejčastější příčinou DN motorových vozidel byl loni v 894 případech nesprávný způsob jízdy, z toho v 89 případech pod vlivem alkoholu. V 751 případech řidiči bourali kvůli nepřiměřené rychlosti, z toho v 85 případech pod vlivem alkoholu.

 Nedání přednosti bylo důvodem 214 DN, kdy 9 řidičů jelo pod vlivem alkoholu. Nesprávné předjíždění způsobilo 49 DN, z toho dva případy opět pod vlivem alkoholu.

Jak uvádí mluvčí krajské policie Dana Čírtková, v místech všech smrtelných dopravních nehod v celém kraji se vždy provádí technické posouzení místa a jsou přijata opatření, aby se zabránilo možnému opakování tragédií.

 „Dopravní inženýři jednotlivých územních odborů posuzují každé místo, kde dojde k tragické dopravní nehodě, a navrhují úpravy a změny dopravního značení. Některé z nich jsou již v praxi realizovány a na některých místech nelze nehodě účinně zabránit žádným opatřením. Jde většinou o dopravní nehody  chodců, cyklistů i  motocyklistů.“