Startování aut prošlo za staletí výraznými změnami. Od startování klikou až po start klíčem. V současnosti ani ten už mnohdy nepotřebujete.

 Psal se rok 1908. Právě tehdy C. H. Wills a dva maďarští imigranti Joseph A. Galamb a Eugen Farkas představili v automobilce Ford limitovanou řadu takzvaného modelu T.

 Před samotným startováním modelu jste se museli obrnit trpělivostí a taky doufat, že se přitom nezraníte. Tehdejší návody na obsluhu hovoří více než jasně.

 „Pomocí kliky se musí  záže-hová jiskra dostatečně  opozdit. V opačném případě motor místo naskočení „nakopne startující osobu,“ píše se v manuálu.  

 To ale není všechno. Startování pokračuje další fází: „Rukojeť kliky je lepší uchopit do dlaní. Nedoporučujeme ji popadnout s palcem přes vrch rukojeti, protože když se motor „nakopne“, prudký pohyb kliky odmrští ruce z rukojeti. Tím zabráníte vymknutému zápěstí nebo zlomení palce.“

 Většina Téček měla totiž tehdy ovládání sytiče pomocí lanka pod chladičem, kde mohla být ovládána levou rukou, zatímco pravou rukou řidič startoval motor.

 Ta doba už je však dávno pryč. Většina z nás v současnosti startuje po zasunutí do zapalování motor klíčkem.

 I dnes už se ale ve stále hojnější míře začínají objevovat úplně jiné typy startování.

 Pro příklad nemusíme chodit daleko. Německá automobilka BMW představila se svojí jedničkovou řadou startování pomocí stisknutí tlačítka. Jakmile jej stisknete, motor okamžitě ožije.

 „Je to zvláštní. Celou dobu jsem hledal klíč. Ten ale jednoduše není,“ popisuje majitel BMW 120d Karel Novák z Jihlavy.

 Popisuje, že na rozdíl od jiných aut není možné nastartovat jen tak. „Vždy musí být sešlápnutá spojka,“ doplňuje.

 Na trhu se už ale začínají objevovat auta s bezkontaktním startováním.
Co to znamená? Máte jen jakýsi dálkový ovladač, jehož zmáčknutím si auto otevřete a následně i nastartujete.