Pravidelnou víkendovou rubriku připravuje šlechtitel a zahrádkář Petr Kumšta. 

* V listopadu je možno hubit i mšici krvavou, a to tak, že k patám stromů nasypeme prachové pálené vápno. V něm uhynou i larvy vlnatky krvavé, které se sem vracejí k přezimování. 

* V tomto období odstraňujeme ze zahrad i staré a nemocné stromy a keře. Zvláště důsledně je nutné likvidovat peckoviny napadené virovou šarkou, jabloně, u kterých se projevuje velmi zrádná fytoplazmová proliferace, a maliník se známkami fytoplazmové metlovitosti. 
Pozor, je nutné ze země odstraňovat všechny, dokonce i drobné kořeny, z nichž by mohly vyrůst postižené odnože. V žádném případě to těchto míst pozemku nevysazujeme několik roků stejné a podobné druhy porostů.

* Po provedení podzimního dezinfekčního postřiku některým z měďnatých fungicidů (kuprikol, champion, kocide) vyčistíme postřikovač a uložíme ho spolu s ochrannými prostředky do suché místnosti, kde teplota přes zimu neklesá pod bod mrazu. 

* Průběžně můžeme sklízet zeleninu odolnější proti mrazům, jako je růžičková kapusta, kadeřávek a pórek. Některé druhy zeleniny po prvních mrazech dokonce chuťově zjemní. 

* Vytrvalé, choulostivější bylinky a keře, jako jsou například: šalvěj, rozmarýn, tymián,  kadeřavá petržel a yzop, chráníme proti vymrznutí přihrnutím zeminy a lehkým vzdušným krytem z chvojí, případně slámy nebo bílé netkané texilie.

* Základem hnojení ovocných rostlin jsou organická hnojiva. Používáme zpravidla dobře uleželý nebo raději zkompostovaný hnůj, který zarýváme přibližně do hloubky 10 až 15 cm na podzim buď po celé kultivované ploše pod stromy, nebo alespoň v pásech nebo v kolech pod korunami stromů, je-li zbývající plocha zatravněna. 
Hnojíme v dávce alespoň 300 až 500 kg na jeden ar každé 3 až 4 roky. Na lehčích půdách je však vhodnější hnojit ob rok s polovičními dávkami. Slabě rostoucí porosty hnojíme více.