Pravidelnou víkendovou rubriku připravuje šlechtitel a zahrádkář Petr Kumšta.
* Stříháme živé ploty z ptačího zobu, habru, buku, tisu a zerevů. Nové mladé výhony tak stačí dozrát a nezničí je první mrazíky. Stříháme za chladnějšího počasí nebo navečer, aby slunce nespálilo čerstvě zastřižené konce letorostů.
* Uvolněné plochy osejeme zeleninou s krátkou vegetační dobou, například ředkvičkou, salátem, ale vyséváme i ozimou zeleninu.
* Koncem měsíce zaštípneme vrchol růžičkové kapusty, aby se lépe vyvinuly růžičky.
* V sadech už sklízíme letní odrůdy jablek, hrušek, broskví, meruňek, renklód, pološvestek a pozdní višně a rybíz. Zralost většinou určujeme oddělitelností stopky od plodonoše.
Plody sklízíme opatrně, postupně na vícekrát i se stopkou, protože jedině tak je možné plody dobře skladovat.
* Porosty kanadských borůvek hnojíme 2 až 3krát během vegetace vždy síranovými hnojivy bez vápníku a chlóru, záhon udržujeme v bezplevelném stavu.
Každoročně na jaře dodáme rostlinám směs rašeliny, pařeništní zeminy a písku nejméně v půdorysu keře. Rostliny vysazujeme na vzdálenost 1 až 1,5 metru, pro snadnější sklizeň v pozdnějších letech.
Po dobu dvou let od výsadby květy redukujeme, aby keře dobře zakořenily a dostatečně narostly. Plná plodnost se dostavuje přibližně od pátého roku a vydrží i několik desítek let.
Chorobami tento druh v našich podmínkách zatím netrpí. Největší škody způsobuje v době sklizně ptactvo.
* Seriál o podnožích: P-HL-C je třešňová slabě vzrůstná podnož, charakterem růstu připomíná třešeň. Odrůdy naštěpované na této podnoži mají slabší vzrůst přibližně o 60 až 80 % než na ptáčnici. V porovnání s ptáčnicí vstupují stromy velmi brzy do plodnosti a plodí velmi dobře.
Při nadměrné násadě bývají plody drobnější. Stromy na této podnoži jsou odolné k zimním mrazům, nesnáší však trvalé zatravnění. Vhodná je trvalá opora stromů. Vzhledem k slabému růstu jsou stromy na této podnoži vhodné pro intenzivní výsadby a pro zahrádkáře.
