Pravidelnou víkendovou rubriku připravuje šlechtitel a zahrádkář Petr Kumšta.
Na stromy se zrajícím ovocem zavěšujeme lapače hmyzu. Jako lapač je nejvhodnější použít lahve typu Becher, do níž nalijeme asi do jedné třetiny zbytky piva.
* Po sklizni vyřežeme staré větve rybízu, angreštu a odplozené pruty maliníku. Rybíz po sklizni ošetříme proti antraknóze a rzi vejmutovkové.
Přeštěpované dobře ujaté jádroviny mají zpravidla velkou růstovou intenzitu. Neporušená kořenová soustava zásobuje minerálními látkami rozpuštěnými ve vodě korunu stromů redukovanou hlubokým zmlazovacím řezem.
Kromě včasného vylamování letorostů, obrůstajících na větví původní odrůdy, je třeba také postupně odstraňovat konkurenční letorosty na roubech nové odrůdy během července. Tím zajistíme správný vývin prodlužujících letorostů jako základu budoucích hlavních větví koruny.
Odrůdy náchylné k hořké pihovitosti (fyziologické skvrnitosti) plodů, jako např. Vanda, Lord Lambourne, Admirál a další, ošetřujeme přípravky s vyšším obsahem vápníku rozpustného ve vodě (přijatelné pro stromy).
* Záhony trvalek nyní tvoří velkou dominantu celé zahrady. Vyžadují občasné přihnojení nejlépe ve formě roztoku společně se zálivkou.
* Rané odrůdy mrkve je možné ještě vysévat během července. Jako vhodné jsou odrůdy s krátkým až středně dlouhým kořenem, např. Jitka, Rondo a Mignon.
Od výsevu do sklizně potřebují vegetační dobu 80 až 95 dní. Pokud je příliš sucho, musíme počítat s pravidelnou zálivkou, jinak se klíčení může prodloužit až na tři týdny. Jinou možností je po výsevu použít přikrytí vysetých záhonů igelitovou fólií po dobu asi pěti dnů.
* Seriál o podnožích: P-TU-1, P-TU-2 a P-TU-3 jsou třešňové podnože množené generativně (semenem). Vytvářejí rovné podnože s hladkou borkou. Tyto podnože mají bohatý kořenový systém, hluboko koření a velmi dobře kotví v půdě.
Mají větší odolnost k poškození dřeva mrazem. Nesnášejí vysokou hladinu spodní vody. Stromy na nich rostou bujně a vytvářejí velké objemné koruny, které se hodí jen do zahrad s větší rozlohou.
