Pobyt a pohyb v přírodě jsou pro naše zdraví nezbytné. V přírodě se ale můžeme setkat s různými živočichy. Někteří nám mohou způsobit poranění. Některá jsou naprosto banální, jindy mohou být i závažná. Měli bychom na to myslet, při procházce v lese či po louce, nebo při práci na své vlastní zahradě, a dodržovat určitá pravidla.

Stará pranostika říká, že „na svatého Jiří vylézají hadi a štíři“. S příchodem jara a tepla se hadi opravdu začínají ze zimního spánku probouzet. Nejraději se nahřívají na slunných místech. Případně se ukrývají v hromadách kamenů či dřeva, v hustém mlází nebo borůvčí. Hadi jsou obecně velmi plaší. Setkání s člověkem se vyhýbají. 

Pokud je ale překvapíme, v sebeobraně mohou zaútočit. Nejdůležitější je tedy dát o sobě vědět. Tito plazi nemají dobrý sluch, ale vnímají otřesy půdy. Pomáhá nakračovat ztěžka a být vhodně oblečen s dlouhými kalhotami a pevnou kotníkovou obuví. Pokud třeba přerovnáváme dřevo nebo předěláváme skalku, upozorněme dopředu na sebe, abychom případného spáče, který se tady ukrývá, nezaskočili. 

Místo na slunku, kam se chceme posadit, nejdříve pořádně prohlédneme, jestli tady nějaký had nedřímá. Nikdy se nesnažíme hada zahnat, nebo ho dokonce chtít zabít. Zbytečně bychom ho mohli vyprovokovat k útoku. Raději mu nechejme volný prostor, aby se mohl odplazit a ukrýt do bezpečí. Kousnutí je velmi bolestivé.

V našich podmínkách žije několik druhů užovek, ale jen jeden druh jedovatého hada, a to zmije obecná. Je chráněná zákonem. Jed si šetří pro lov kořisti, a proto při sebeobraně nevypustí do rány celou dávku jedu. Pro zdravého dospělého člověka je zdravotní riziko uštknutí poměrně malé. Často se neprojeví ani místní reakce kolem rány. 

Jiná situace je ale u dětí. Pro ně může znamenat ohrožení zdraví. To platí i pro alergiky, případně starší osoby nebo pro někoho s tzv. „slabým“ srdcem. 
Když nás had uštkne, je nejdůležitější psychické i fyzické zklidnění, postižený by se měl co nejméně hýbat. Končetinu je třeba znehybnit, ránu vydezinfikovat a okolí šetrně chladit. 

Nepřekrývejte ji, ale nechte krvácet, aby se odplavil jed. Končetinu nezaškrcujeme, nikdy se nesnažíme ránu rozříznout, ani vysávat jed ústy. Nepodáváme alkohol ani kofeinové nápoje, které zrychlují krevní oběh. 
Ve většině případů je reakce organismu minimální. U citlivých jedinců se však může objevit pocení, žízeň, průjem, zvracení, otoky obličeje, rtů a jazyka. 

V těch nejtěžších případech se může dostavit selhání organismu, proto je třeba pokaždé preventivně vyhledat lékařskou pomoc, případně, zejména u dětí, zavolat zdravotnickou záchrannou službu, tzv. „rychlou“. 
Určitě je velmi důležité na možné setkání s hadem v přírodě upozornit děti, aby byly opatrné a dívaly se, kam šlapou. Když budeme obezřetní a předvídaví, čas venku si příjemně užijeme.