Ředitelství silnic a dálnic obdrželo souhlasné rozhodnutí krajského úřadu k projektu na obchvat Třebíče. 
„Dokument o 52 stranách obsahuje i několik požadavků pro zapracování do projektové dokumentace pro provádění stavby (DPS), se kterými se nyní seznamujeme a budeme nalézat řešení, jak jim vyhovět,“ uvedl mluvčí Jiří Veselý. 
„Souhlasné stanovisko při posouzení vlivů stavby na životní prostředí je důležitým krokem při přípravě této, pro město Třebíč tak významné a potřebné dopravní stavby. Trasa obchvatu, která je územně stabilizovaná v platné územně plánovací dokumentaci, pomůže nejenom tranzitní dopravě, ale rozprostře i vnitroměstskou dopravu a uleví přetíženému centru města,“ konstatoval starosta Třebíče Pavel Pacal.

Sníží zátěž
„Stavbou vnitřního obchvatu Třebíče dojde k výraznému vyvedení dopravy převážně mimo zastavěná území města, jehož středem silnice I/23 dosud prochází. Nová přeložka sníží dopravní zátěž v centru. Snížení množství výfukových plynů bude mít pozitivní dopad na životní podmínky místních obyvatel,“ doplnil Veselý. 

Výstavbu podpořil i ředitel Okresní hospodářské komory (OHK) Petr Šmejkal: „OHK Třebíč vítá, že se výstavba obchvatu Třebíče opět o něco přiblížila k realizaci. Problémem Třebíče není tranzitní doprava, ale přesuny velkého množství aut z jednoho konce města na druhý a špičky se objevují ve stále stejných časech. 

Obchvat, tak jak je navržen, výrazně odlehčí centru města a zároveň bude rozumným spojením městských částí, které budou řidiči rádi využívat. Ve 150 členských firmách OHK Třebíč pracuje okolo pěti tisíc zaměstnanců. 
Většina z nich se do práce dopravuje autem a v současnosti spoustu času prostojí v kolonách. Kromě toho jezdí po městě denně stovky služebních aut a řemeslníků, kteří se potýkají se stejným problémem. Takže ptáte-li se na obchvat, tak odpověď je, už aby to bylo.“

Výstavbu podporuje další významný subjekt Energetické Třebíčsko. To má zájem, aby co nejdříve začala dostavba Jaderné elektrárny Dukovany, obchvat Třebíče v tom hraje zásadní roli. 

Město dělí 
Nynější trasa silnice dělí Třebíč v podstatě na dvě poloviny. Ve své stopě prochází městem od západu k východu přes ulice Pražská, Sucheniova, Bráfova, Sportovní a Brněnská. 
Ve značné části své délky vede hustě obydlenou zástavbou. Vedle místních komunikací se na ni připojují čtyři silnice II. tříd, které na I/23 přivádí dopravu od okolních měst a obcí. 
Také to má za následek, že průměrná denní intenzita provozu přesahuje v určitých úsecích I/23 ve městě hranici 16 tisíc vozidel.

Plánovaný obchvat, jehož součástí bude devět mostů a jeden tunel a jedna lávka, je ve své celé délce téměř šest kilometrů připravován po třech navazujících částech. 
Nejdelší z nich, zhruba čtyřkilometrová jihozápadní část, částečně využije i stopu stávající silnice II. třídy. Na počátku úseku se přeložka napřimuje a kopíruje stopu současné I/23. 
Její úpravy a korekce začínají v prostoru rozvodny Řípov. Napojení stávající I/23 od Třebíče do nově budované přeložky se nachází ve staničení asi kilometr. Toto napojení je řešeno úrovňovou stykovou křižovatkou, která je situována do hlubokého zářezu.

Podjezd trati
Za ní se přeložka v km 1,100 od stávající trasy odpojuje a pokračuje pravostranným obloukem, v němž překonává mimoúrovňově podjezdem železniční trať Brno – Jihlava. 
Dále se trasa vyhýbá fotbalovému stadionu a v hlubokém zářezu překříží místní komunikaci v ulici Řípovská. Křížení ulic Řípovská a Vrchlického je provedeno na zakrytém úseku obchvatu délky 228 metrů (takzvaný tunel Borovina). 
V 1,596 kilometru je umístěna druhá úrovňová styková křižovatka, která na obchvat napojuje silnici II/410, ulici Koželužská. Tato komunikace je v rámci stavby kompletně rekonstruována. 

V její trase pak přeložka pokračuje až do 2,408 kilometru, odkud od křižovatky u Janova mlýna vede v nové stopě a pravostranným obloukem prochází 103 metrů dlouhým přemostěním přes část Libušina a Terovské údolí. 
V městské části Horka – Domky trasa míjí nedaleké zahrádkářské kolonie Libuše a Mojmír. Podél osady prochází přeložka po zemědělsky využívaných pozemcích. 

V kilometru 3,581 přemosťuje obchvat nová přeložka místní komunikace ulici Vltavínská, která poslouží hlavně chodcům a cyklistům. Trasa první části poté končí na nové mimoúrovňové okružní křižovatce se silnicí číslo II/360 ulicí Znojemská, kterou podchází.

Od ní pokračuje v přímém směru a převážně v zářezu druhá část, která je umístěna v trase ulice Spojovací. Podél ní vedou z obou stran souběžné jednosměrné komunikace.
Třetí část začíná mimoúrovňovou křižovatkou Hrotovická. Stejnojmenná ulice povede nad přeložkou I/23 po okružní křižovatce. Dále trasa vede v obloucích a klesá až do údolí řeky Jihlavy, kde je navržena mimoúrovňová trubkovitá křižovatka se šesti větvemi se silnicí II/360. 

Tři roky
Současná křižovatka ulic Sportovní – Brněnská – Rafaelova je upravena na okružní křižovatku ve stávající poloze. Trasa obchvatu ve směru na Brno je ukončena v místě stávající stykové křižovatky, kterou se připojuje místní komunikace z ulice Ptáčovský žleb k silnici Brněnská.
Předpokládaná cena stavby činí zhruba 4,2 miliardy korun bez DPH. Odhadovaná výstavba obchvatu by měla trvat asi tři roky.